Nejsevernější obec hledejte na východě

Roubená chalupa v částí Horní Morava, v pozadí Stezka v oblacích
Roubená chalupa v částí Horní Morava, v pozadí Stezka v oblacích

Pardubický kraj má 451 obcí. Tou nejjižnější je Trpín, nejdál na západ jsou Kojice. Další dvě světové strany patří Dolní Moravě.

Dolní Morava je nejvýchodnější a zároveň nejsevernější obcí našeho kraje. Leží na úpatí Králického Sněžníku, v horském masivu mezi Orlickými horami a Jeseníky. Obec má tři místní části. Zajímavostí je, že zatímco Horní a Dolní Morava historicky patřily k Čechám, Velká Morava náleží Moravě. Zemská hranice totiž prochází, s výjimkou té nejsevernější části obce, středem řeky Moravy. Ta se rodí právě na Sněžníku.

Proměny Dolní Moravy

O Dolní Moravě je v posledních letech stále víc slyšet, málokterá obec se v našem kraji se tak rychle rozvíjí. Hlavní roli hraje turismus. V Dolní Moravě se totiž rozrůstají lyžařské areály, budují outdorová centra, navyšují se ubytovací kapacity. Názory na to, jakým směrem by se obec měla rozvíjet a jakým způsobem korigovat turistický ruch, se různí. „Jsme tu tak trochu mezi mlýnskými kameny. Mezníkem bylo loňské léto, kdy první rok fungovala vyhlídková stavba Stezka v oblacích,“ vysvětluje starosta Dolní Moravy Richard Novák.

Stezka v oblacích na Dolní Moravě

„Do naší obce, která má tři sta stálých obyvatel, zavítalo hlavně loni velké množství lidí. V sezónních špičkách to bylo až osm tisíc návštěvníků denně. A to řada místních lidí vnímá jako velký problém. Na druhou stranu, někteří to vítají, jiní jen tolerují,“ dodává starosta Richard Novák. „Na Dolní Moravě je nejcennější její prostředí, ale samozřejmě právě díky téhle přírodní kulise se rozvíjí i turistický byznys. A my si teď musíme víc hlídat to, jakým směrem se to bude ubírat, aby vše bylo vyvážené a ta kulisa nám zůstala i pro budoucí generace.“

Střecha Evropy

Králický Sněžník je samostatné pohoří. Někdy se mu dokonce říká „střecha Evropy“. Ne snad pro jeho výšku, ale kvůli vodě. Ta totiž, v okolí vrchu Klepáč, stéká do tří evropských moří. Proto má Klepáč, někdy také Klepý, výstižnější název v polštině „Trójmorski Wierch“. Nejvyšším bodem pohoří je vrchol Králický Sněžník, geodetická značka je umístěna ve výšce 1423,7 metrů nad mořem. Pokud vylezete na rozvaliny rozhledny, která na Králickém Sněžníku kdysi stávala, dostanete se ještě výš. Symbolem Králického Sněžníku je soška slůněte, která pod vrcholem stojí od roku 1932.

Turisté u kamenného slůněte na Kralickém Sněžníku

Na vrchol Králického Sněžníku se dostanete pouze pěšky. Existuje několik různých tras. Nejčastěji se turisté vydávají z Dolní Moravy po žluté turistické značce údolím řeky Moravy, oblíbená je také cesta po červené přes Klepáč a Malosněžnický hřbet. Část cesty si ale můžete ulehčit i díky lanovce, která vás vyveze na Podbělský hřbet. Národní přírodní rezervace Králický Sněžník vznikla před 27 lety.

Nová rozhledna

Na vrcholu Králického Sněžníku nestojí žádná stavba, najdete tam jen sutiny staré rozhledny, která tu vznikla už v roce 1899. Na počátku sedmdesátých let minulého století ale byla, stejně jako Lichtenštejnova chata pod vrcholem Králického Sněžníku, stržena. Na vrcholu Králického Sněžníku by se ale měla stavět rozhledna nová.

„Snaha polské strany postavit na vrcholu rozhlednu je dlouholetá, projekt existuje, hledaly se prostředky z evropských fondů,“ vysvětluje starosta Dolní Moravy Richard Novák. „Našel se zdroj financí z Česko - polského programu, loni se žádalo o dotaci, ale kvůli formálním nedostatkům byla žádost vyřazena. Letos se bude opět žádat, Dolní Morava je partnerem celého projektu,“ uvádí starosta obce.

Kamenná moře na Klepáči

Na svazích nad Dolní Moravou můžete navštívit rozhlednu na Klepáči. Poblíž horské chaty Slaměnka se nachází moderní vyhlídková stavba Stezka v oblacích, postavená podle projektu architekta Zdeňka Fránka. Sedm set metrů dlouhou dřevěnou cestu lemují tabule s informacemi o krajině a přírodě Králického Sněžníku.