Není to o těle, jako o hlavě, říká o zimním plavání otužilec Michal Štěrba

18. září 2025

Zimní plavání, lidově označované jako otužování, se v posledních letech stalo fenoménem, který láká stále více zájemců napříč generacemi. Není to jen způsob, jak můžeme posílit imunitu a zvýšit odolnost proti nachlazení, ale i cesta k psychické pohodě a lepší kondici. Vstup do studené vody však vyžaduje respekt, postupnost a určitou dávku disciplíny.

Podle Michala Štěrby je ideální začít už v létě, kdy má voda 22 až 23 °C, a postupně si budovat kondici. „Teď je ale nejvyšší čas začít. A hlavně nepřestat,“ zdůrazňuje. Začátečníkům doporučuje plavat vždy v kolektivu a poslouchat své tělo. „Nejlepší je vylézt z vody ve chvíli, kdy je vám příjemně. Nikdy nečekat, až to začne být za hranou.“

Benefity pro tělo i psychiku

Plavec Michal Štěrba

Zimní plavání má dvojí účinek, fyzický i psychický. „Je to prevence horních cest dýchacích, zlepšuje průtok krve v organismu. Ale hlavně má blahodárný vliv na psychiku. Do vody jdete se starostmi a vylezete z ní bez starostí. Endorfiny se budou vyplavovat a vyplavovat,“ popisuje.

Rady pro začátečníky

„Není to tolik o těle, jako o hlavě,“ říká zkušený plavec. Základem úspěchu je podle něj vytrvalost a systematičnost. „Ideální je plavání třikrát týdně, minimum dvakrát.“ Na závěr ještě jednoduché doporučení pro všechny, kdo chtějí začít: „Pravidelnost, soustavnost a dobrá nálada,“ dodal Štěrba.

Jak dlouho už se Michal Štěrba zimnímu plavání věnuje? Proč je lepší věnovat se mu v kolektivu? Kde se zimní plavci schází? A co dělají v létě? Poslechněte si celý rozhovor. 

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.