Nevychované dětičky v reklamách
To, o čem vám budu dneska vypravovat, mi vadí už hodně dlouho, ale nikdy mě to nedokoplo k tomu, abych o tom napsala. To, o co jde, znáte všichni!
Jde o nevychované dětičky v reklamách, které běhají před kamerou, rodiče jim cpou různé dobroty, dětičky jim je rvou z ruky, hned se do nich s chutí zakousnou, ale aby poděkovaly?! Kdepak! To se v Česku nedělá!
Dokopnutí, o kterém jsem mluvila, ke mně přišlo díky čtyřletému Toníkovi, synovi Marty Dancingerové, která ho přivedla do Činoherního klubu, na zkoušku hry Ošklivec.
Když nám řekl, že se jmenuje Toník, všichni jsme s ním primitivně žertovali.
„Koník?"
„Nee! Toník!"
„Poník?"
„Nee! Toník!"
„A říká ti někdo Antoníne?"
„Říká! Já se přece jmenuju Antonín! Po dědečkovi, kterej byl taky Antonín, ale umřel, když mi byly dva roky!“
Pak mu Marta dala oplatku, Toník si ji vzal a řekl, děkuju! Překvapeně jsem na něj zůstala koukat.
„Páni, tys řekl mamince, děkuju?! Tak to seš dobrej!“ Toník přikývl.
„Říkat, děkuju, je normální.“ Chvíli přemýšlel a pak se přiznal. „Někdy ale zapomenu. To bych neměl. Ale někdy zapomenu…“
A já si vzpomněla na reklamu na oplatku a opravdu nevím, jak se ta oplatka jmenuje, protože se vždycky soustředím na sympatickou maminku, která nabízí svému nevychovanému dítěti oplatku, a ten její nevychovanec, rozvalený v křesle, se rozzáří, popadne ji, zakousne se do ní a maminka se na to s láskou kouká...
Věřte mi, vy, co tyhle nevýchovné reklamy zadáváte, věřte mi, že kdyby ta maminka tomu nevychovanému dítěti řekla, jak se říká? Co?
A její dítě by se usmálo a roztomile by řeklo, promiň, mami! Děkuju!, věřte mi, že bych si nejenom zapamatovala, jak se ta oplatka jmenuje, ale dokonce bych si ji i koupila!
Mimochodem, když jsem kamarádce Marii řekla o nevychovaných dětech v reklamách, rozesmála se.
„Mně se líbí reklamy, ve kterých se maminka šťastně směje, že jí synáček pokecal zářivě bílý ubrus a ona ho bude muset znovu vyprat. Představuju si, co bych mu asi normálně řekla já!“ A kamarád Miloslav se mnou také souhlasil.
„Za šílenství považuju reklamu, jak jede rodina v autě a cosi se porouchá. Otec říká matce, nic se neděje! Půjčíme si od té společnosti, které již dlužíme. Žena se blaženě usmívá nad vynalézavostí svého muže a na zadních sedadlech sedí dvě blažené děti! Mají super rodiče a všechno je tak snadné!“
A co vy, moji milí čtenáři? Jak vám se líbí reklamy, kde excelují nevychované děti?
Související
-
Irena Fuchsová: Kapesné
Nedávno jsem si v novinách přečetla, jak se lektorka finančního vzdělávání, vyjádřila ke kapesnému. Využila možnost prezentovat se v novinách s neskutečnou vervou.
-
Irena Fuchsová: Co jsem se naučila od své dcery
Dámy, když máme zítra ten náš, Mezinárodní den žen, pojďme si dneska dát ženské téma, co říkáte? Porod, mateřství, matky a jejich dcery. Souhlasíte?
-
Irena Fuchsová: Nebát se dětem potopit hlavu
Těmito slovy skončila reportérka na ČT2, debatu o tom, jak naučit děti potápět. Nebát se dětem potopit hlavu!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.