Dvě pohádky
Své malé dceři jsem před pětatřiceti lety, každý večer, vypravovala pohádku o zajíčkovi, kterého jsem pojmenovala, Dají Dají. Vlastně jsem jí každý den vyprávěla o sobě, co jsem dělala, co jsem jedla, co jsem vařila, co bylo v divadle, jak jsem šla pro ni do školky, kdy mi bylo smutno a kdy ne – prostě jsem byla přesvědčená, že do její dětské dušičky ukládám svůj každodenní život, ale mýlila jsem se.
„Máma mi nikdy pohádky nevyprávěla, ale táta jo,“ řekla po letech své kamarádce a mě to trochu zabolelo, protože pohádka pana Fuchse se snad ani pohádkou nazvat nedá! Jsou to totiž pouhé dvě věty!
„Melouny se kutálely Kouřimskou ulicí. Proletěly přes náměstí kolem kašny a zarazily se u Bati.“
Uznejte sami, je tohle nějaká POHÁDKA?!
Jednou jsem napsala fejeton o pohádkách, kde byly i „melouny“ pana Fuchse. Polichoceně si o sobě přečetl v novinách, ale jeho sláva tím nekončila! Fejeton vyšel v pondělí a v pátek večer mi přišel e-mail od čtenářky Terezy.
Dobrý den, paní Fuchsová, vaše fejetony jsou milé, ale nečekala jsem, že budou znamenat zlom v uspávání mého téměř tříletého syna. Do tohoto pondělí jsem k postýlce usedala s náloží knih a než jsem odehrála desítky pohádkových postav, uběhla téměř hodina. V pondělí jsem nadhodila ony dvě věty o melounech a kluk se řehtal jako blázen a nyní každý večer vyžaduje melouny! Tak tedy pozdravujte autora pohádky a díky!
Mějte se krásně.
Vaše vděčná Tereza.
Šla jsem rozesmátá do pokoje, kde pan Fuchs sledoval pořad o druhé světové válce.
Když viděl, že se směju, zvědavě se na mě otočil, smířen s tím, že přijde o zásah do nepřátelské ponorky a já mu rychle tlumočila obdivný e-mail od Terezy.
Jeho Veličenstvo pokývalo hlavou a pak blaženě proneslo, no, vidíš!
A mě napadlo, že si tenhle recept na uspávání dětí, nenechám pro sebe.
Závěr mého dnešního vypravování je pro všechny maminky, které se, podobně jako Tereza, a podobně jako před mnoha lety i já, poctivě snaží večer co večer o pohádkový vklad do dětské dušičky a trvá jim někdy hodně dlouho, než jejich děti usnou.
Maminky moje milé, po svých zkušenostech si myslím, že v případě pohádek, méně znamená více!
„Hoďte tam“ melouny a máte jistotu, že se vaše děti budou nejenom řehtat, ale hlavně si je po letech budou pamatovat...
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
