Velká pardubická je fenomén, už 150 let!
Velká pardubická steeplechase patří mezi nejtěžší překážkové dostihy na světě. Vydejte se s námi do hluboké historie. Lze považovat prví dostih skutečně za první ročník? A co by žokejové, kteří se tenkrát postavili na start, řekli náročnosti dnešních dostihů?
Myšlenka uspořádat velkou steeplechase v Pardubicích uzrála v hlavách hraběte Maxmiliana Ugarteho, prince Emila Fürstenberga a hraběte Oktaviana Kinského. Možná si ani neuvědomili, že stojí u zrodu legendárního dostihu, který svým věhlasem přesáhne naše hranice a že bude existovat tak velmi dlouho.
Parfosní hony
Na počátku tradice Velké pardubické byly parforsní hony. Od 40. let 19. století se v Pardubicích začaly pořádat štvanice na jelena a právě překážkové dostihy, podle anglického vzoru, se staly součástí parforsních honů.
U zrodu této tradice stál chlumecký hrabě Oktavián Kinský. Ten jako první přivezl do Čech z Anglie smečku parforsních honičů a plnokrevné koně. Byl to pra pra strýc Francesca Kinského dal Borgo, který v této tradici na zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou pokračuje a je velkým podporovatelem Velké pardubické. Poslechněte si jeho vyprávění o rodinné tradici a jeho vztahu ke koním v audiu.
První závod a první vítěz
První Velká Pardubická steeplechase se běžela 5. listopadu 1874. Tehdy zvítězil ve Francii narozený hnědák FANTÔME, pod sedlem anglického žokeje G. Sayerse. Jeho bronzová socha je umístěná na podstavci před hlavní tribunou, poblíž desek cti se jmény vítězů všech ročníků Velké pardubické.
Lze ale první ročník považovat skutečně za první? Dráha se totiž posléze změnila. Lze ještě dnes v archivech najít další fakta k prvopočátkům slavného dostihu? Proč se zakladatelé velkého dostihu přeli o to, jestli v něm mají startovat koně všech zemí? Poslechněte si v prvním a třetím díle našeho seriálu komentáře odborníka na překážkové dostihy Miroslava Nehyby.
Výstava k Velké pardubické
Při příležitosti 150. výročí Velké pardubické připravilo Východočeské muzeum v Pardubicích výstavu, kterou si můžete prohlédnout v prostorách zámecké pokladny. Nabízí pohled do bohaté historie závodu prostřednictvím unikátních exponátů.
Mezi kterými vynikají dresy legendárního jezdce Josefa Váni, osminásobného vítěze Velké pardubické nebo Laty Brandisové, jediné ženy, která v roce 1937 dokázala zvítězit. Jak se dařilo v těžkém dostihu dalším žokejkám? I to ve třetím díle seriálu přibližuje kurátorka sportu VČM Petra Městecká.
Kromě jezdeckých dresů si návštěvníci výstavy mohou prohlédnout i dobové dokumenty a tiskoviny, které ilustrují vývoj závodu od jeho počátků v roce 1874 až po současnost a ilustrují nejen sportovní, ale i společenský význam Velké pardubické.
Té samozřejmě Východočeské muzeum věnovalo velký prostor také v expozici s názvem Zahraj si Pardubice. V ní si můžete prohlédnout historické plakáty či vstupenky legendárního dostihu nebo se v kinosále podívat na unikátní dokumentární snímky z dostihů. I na tuto výstavu vás zve náš seriál.
Související
-
Po stopách císaře aneb výlet, na který se mělo zapomenout
Na pardubické parforsní hony se pravidelně sjížděla aristokracie z celé Evropy. Přijeli na ně také císař František Josef s chotí Alžbětou.
-
Velkou pardubickou vyhrála jediná žena. Mrknete do jejího soukromí?
Cval staletími. Legenda jménem Velká pardubická drží tradici od roku 1874. K letošnímu 130. ročníku vznikla speciální výstava.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
