Expozice podmaleb na skle v Litomyšli je kompletní. Přináší kouzlo starých časů

V části stálé expozice muzea s názvem Litomyšl – město kultury a vzdělanosti, konkrétně v etnografickém kabinetu, si opět můžete prohlédnout podmalby na skle. Řada z nich tu totiž v minulém roce chyběla, protože potřebovaly péči restaurátorů.

Litomyšlské muzeum spravuje rozsáhnou sbírku 104 kusů podmaleb na skle, většina z nich má lidový charakter. V expozici uvidíte reprezentativní vzorek, který představuje různé světce, mariánské výjevy a obrazy ze života Krista. Kdysi byly tyto lidové obrázky součástí světnic, nejčastěji je lidé umisťovali v blízkosti stolu, ve svatém koutu. V něm často visela tzv. koutní skříňka, kde byla uložena bible a okolo svaté obrázky.

Krosnaři a obrázky z poutí

Nejstarší podmalba v Čechách s motivem Madony s dítětem a sv. Barborou a Kateřinou pochází z konce 15. století. Ke zlidovění malby na skle a k počátkům výroby lidových obrázků došlo v průběhu poslední třetiny 18. století. Během 19. století se zvýšila sériovost výroby, nejoblíbenější a nejžádanější témata malíři reprodukovali ve stovkách až tisících exemplářích. Obrázky na skle se nacházely také v domovech židovských či evangelických rodin, samozřejmě s odpovídající výzdobou.

Detail podmalby na skle v expozici Regionálního muzea v Litomyšli|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Podmalby na sklo vznikaly nejčastěji při sklářských hutích či rodinných dílnách necechovního charakteru. Do měst a na venkov je přinášeli tzv. krosnaři, ale lidé si je vozili domů také z poutních míst, kupovali je na jarmarcích, trzích a na poutích. Mnoho podmaleb vzniklo na Českomoravské vrchovině, v oblasti Orlických hor a také v kladském Kaiserwalde (dnes Lasówka) na druhé straně Velké Deštné a Šerlichu.

„V souboru podmaleb našeho muzea je možné dílnu určit jen v několika případech,“ přibližuje kurátorka Regionálního muzea v Litomyšli Hana Klimešová. „Při určování dílen si vypomáháme znaky skupin nebo rukopisem mistra. Ve sbírce se nacházejí podmalby z okruhu Mistra zvlněného obočí a Mistra zalomeného obočí, dále lze určit podmalby ze Severočeské sklářské oblasti, Skupinu s dekorem růží a tulipánů ze střední Moravy a Skupinu serpentinově komponovaných křížových cest z Českomoravské vrchoviny.“

Pouť na Golgotu

Z ikonografického hlediska patří k výjimečným podmalbám především serpentinově komponované křížové cesty z Českomoravské vysočiny, které se ve sbírce dochovaly dokonce ve třech exemplářích. „Kristova pouť na Golgotu je na nich pojednána jako cesta klikatící se od bran Jeruzaléma na vrchol hory. Jediná podmalba přitom zobrazuje několik dějových momentů: od hradeb města průvod doprovází Panna Marie se svatým Janem, Veronika drží roušku s otiskem Ježíšovy tváře, Šimon Cyrenejský pomáhá Kristovi nést kříž, biřici vedou dva lotry, kteří mají být rovněž ukřižováni. Do děje se zapojují i svatí Tři králové přijíždějící na koních, aby stáli po boku Spasitele v okamžicích jeho fyzického úmrtí,“ přibližuje Hana Klimešová.

Kurátorka Hana Klimešová instaluje zrestaurované podmalby na skle do speciální vitríny|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Mezi nejzajímavější vystavené památky patří jedna ze dvou nejstarších podmaleb ve sbírce, která zachycuje katechetu se žáky. Málo obvyklý je také krucifix ze dřeva s vloženou podmalbou, v českých muzeích je takových jen velmi málo.

Katecheta se žáky, podmalba na skle ve sbírkách Regionálního muzea v Litomyšli|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Sbírka litomyšlského muzea je ucelená. Prvních 10 kusů bylo evidováno v prvním roce vzniku muzea v roce 1891. V šedesátých letech se sbírka rozrostla o pozůstalost po Františku Dušánkovi ze Zámrsku s 12 podmalbami, poslední památky přibyly v roce 1974. Kolekce muzea patří k největším v našem kraji a je srovnatelná se sbírkou Východočeského muzea v Pardubicích. O nejrozsáhlejší sbírku pečuje Národní muzeum v Praze, je to okolo 1800 kusů podmaleb, o dvě stě méně jich má domažlické muzeum J. Jindřicha.