Dlouhou Třebovou si oblíbila i herečka Adina Mandlová
Leží v půvabné krajině v údolí podél řeky Třebovky. Dlouhá Třebová má také dlouhou a bohatou historii sahající až do středověku, kdy tam pobýval synovec Karla IV. Vyhledávaly ji také známé osobnosti 20. století.
Jméno dala Dlouhé Třebové protáhlá podoba obce a jí i řece Třebovce také první obyvatelé, kteří museli místo pokryté hlubokými lesy nejprve vykácet, tedy vymýtit, staročesky tříbit.
Pravděpodobně podobně jako ve vedlejší České Třebové nebo v Krátké Třebové, která se dnes jmenuje Hylváty a je součástí Ústí nad Orlicí. Na obě tato města Dlouhá Třebová v podstatě téměř navazuje. Právě kvůli své délce také část obce dříve spadala pod farnost v Ústí nad Orlicí a další pod Českou Třebovou. Proto také dlouho neměla vlastní kostel.
Tvrz, kostel, zvonička
Dlouhá Třebová však existovala už dávno předtím. Hovoří o tom i první písemná zmínka o obci, která se objevuje v nadační listině z roku 1304. Český král Václav II. v ní přidělil správu nad lanškrounským panstvím Zbraslavskému klášteru a mezi vyjmenovanými obcemi se uvádí také Dlouhá Třebová.
Ví se také, že na ostrohu nad dnešní obcí, v místě zvaném Na Zámku, stávala významná zemanská tvrz. Poté, co byla obec roku 1358 připojena k biskupství v Litomyšli, zde pobývali i litomyšlští biskupové, pravděpodobně také synovec Karla IV., Jan Soběslav Lucemburský. Její pozůstatky však před několika desítkami let téměř zmizely, protože musely ustoupit stavbě silnice, stejně jako nedaleká zvonička.
Ta stávala na vedlejší vyvýšenině nejméně od roku 1753. Víme to, protože tak je starý zvon, který tam byl zavěšený. Je nejstarší památkou v obci a dodnes visí ve věži kostela. Vlastní svatostánek ale obec dlouho neměla. Se stavbou se začalo v roce 1868, jenže došly peníze, a tak vznikly pouze základy. Lidé ze sousedních obcí proto posměšně říkali, že Dlouhotřebované mají kostel postavený grunty vzhůru.
Dokončit se ho podařilo až v letech 1905 až 1906, kdy byl také vysvěcen. Je zasvěcený svatému Prokopu, protože svatoprokopská tradice má v obci dávné kořeny. V obci stojí ještě dvě sochy svatého Prokopa a jeho jméno nese také jeden ze zvonů. Právě ten se podařilo zachránit během první světové války, kdy měl být stejně jako ostatní zrekvírován.
Mandlová, Hašek atd.
Ve dvacátých letech 20. století vznikla v obci železniční zastávka, přestože trať z Olomouce do Prahy tudy vedla už od poloviny 19. století. Možnost vystoupit právě tady, v malebné obci s půvabným okolím, přilákala nejen turisty, ale i ty, kteří sem mířili na letní byt.
Patřila mezi ně také jedna z nejslavnějších českých hereček 30. a 40. let 20. století Adina Mandlová. Podle vzpomínek sem však jezdila spíše na zálety za jedním z pracovníků Barrandova, který do Dlouhé Třebové také zajížděl na letní byt. Místní pamětníci pak také rádi vyprávěli, jak si ráda pochutnávala na rohlících z místní pekárny.
Ještě o něco dříve, v roce 1907, navštívil Dlouhou Třebovou spisovatel Jaroslav Hašek a v jednom ze svých dopisů píše, že se mu tehdy s kumpány podařilo narušit schůzi jednoho poslance.
I dnes je Dlouhá Třebová místem, kde se lidem líbí. Vede tudy cyklostezka, která z obce dělá místo, kde se turisté rádi zastaví. Kromě přírody mohou obdivovat také řadu domů lidové architektury, roubenky a další stará stavení z 18. století. To nejstarší má číslo popisné 3 a jeho majitelé ho dokázali citlivě a s úctou k historii opravit.
Na rodovou historii hospodářů pak navázala také rodina Kašparova, která na rodovém statku před více než dvaceti lety založila hřebčín Karlen. Chovají s velkými úspěchy plemeno velšský pony a jsou tak známí po celé Evropě.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
