Proutky, které pomladí. Hranatá pomlázka nebo kulatý tatar
Mrskačka, šlehačka, hodovačka, karabáč, tatar, žíla, mrskut, dynovačka…Ttradičních názvů pro velikonoční pomlázku jsou desítky.
Známý košíkář Tomáš Moravec ukázal v Radioporadně dva typy pomlázek. Hranatou, z osmi proutků, kterou známe z Čech. Na Valašsku se podle košíkáře plete tatar.
Dvoubarevný tatar
„Tatar se plete z devíti proutků, kdy jeden proutek je středový a okolo se omotávají další čtyři pruty z jedné a z druhé strany. Mně přijde technicky jednodušší ta moravská varianta, ale fyzicky je náročnější, je potřeba mít silné prsty, aby pruty držely pohromadě. A je trochu tužší, takže potom omlazovat s citem,“ usmívá se Tomáš Moravec.
Využijte barevné odrůdy proutí. „Barevnost se potom krásně projeví na vzhledu pomlázky. Na jednu stranu dávám čtyři proutky zelené a na druhou stranu žluté, vypadá to velmi hezky,“ doplňuje košíkář.
Pomlázka se dá uplést i ze čtyř proutků, ale to už nevypadá tak dobře. Podle košíkáře Moravce se pomlázku z osmi proutků naučí plést každý.
Čtyřmetrová pomlázka pro slony
„Já jsem vytvářel pomlázku nejvíc z dvanácti prutů, ale to byla pomlázka dlouhá čtyři metry. Tu jsme dělali s kolegou do pražské ZOO a dostali ji sloni jako dekoraci,“ usmívá se Tomáš.
Zakončit pletení pomlázky můžeme jednoduše devátým proutkem, kterým omotáme konec a vytvoříme rukojeť. Ti šikovnější mohou uzavřít pomlázku ozdobnou hruškou, což je dekorativnější. „Na hrušku se používá pět proutků, které se splétají podobně jako bužírka. Jeden prut se přeloží přes další dva a stále se mezi sebou překrývají,“ vysvětluje Tomáš Moravec.
Na proutky zajděte těsně před Velikonocemi
Pomlázka je odvozena od slova pomladit. Je potřeba, aby byly proutky čerstvé, mladé, jedině tak dokážou pomladit každou ženu, kterou pomlázkou „pohladíte“.
Na pomlázku se proutky nenamáčejí, je lepší natrhat proutky čerstvé, termínově co nejblíž k Velikonocům. Jinak proutí vyschne. Snad to stihnete ještě v době, než začnou výrazně rašit lístky.
„Nejlepší jsou proutky z košíkářské vrby. Je jich více poddruhů. Tato vrba je dobrá, protože její pruty jsou tenké, dlouhé, moc se nevětví. Najdeme je ve vlhčích oblastech,“ radí Tomáš Moravec, který vyučuje košíkářství i ve vzdělávacím centru Sféra v Pardubicích.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
