Při výrobě klobouku se neobejdete bez dřevěné hlavy. Základem je ale láska k řemeslu

23. únor 2024

Hana Škorpilová je modistka, kloboučnice a čepičářka v jednom. Jako jedna z mála v České republice se věnuje výrobě originálních klobouků různých barev a tvarů.

„Kloboučník a modistka, to jsou staré cechovní názvy. Pánské klobouky dělal kloboučník, dámské modistka. A pak byli čepičáři, kteří šili textilní pokrývky hlavy,“ vysvětluje Hana Škorpilová, u které se všechna tato řemesla prolínají. Vyučila se zakázkovou krejčovou, což je řemeslo, které dává důraz na dokonalé zpracování. V kloboučnictví se to velmi hodí.

Hlava je z lipového dřeva

Hana Škorpilová vede kurzy pro pokročilé, ale i pro úplně začátečníky. I ti si mohou vyrobit svůj vlastní klobouk. Jeho výroba trvá dva dny, pokud je k dispozici potřebné vybavení.

Lipové formy na tvarování klobouků

„Když chcete dát klobouku tvar, potřebujete dřevěnou modistickou formu. Říká se jí dřevěná hlava, nikoliv kopyto, to je na boty. Ty hlavy musí být z měkkého lipového dřeva, aby se tam mohly zapichovat připínáčky,“ vysvětluje kloboučnice a pokračuje:

„Mezi lidmi je stále hodně takových starých forem, a to je pro mě poklad. Já mám velké štěstí, lidi mi ty staré hlavy nosí, já je shromažďuju a mám obrovskou sbírku. U mě co si vymyslíte, to můžete realizovat.

Kloboukový polotovar z králičí srsti

Na dřevěnou hlavu se navlékne kloboukový polotovar. Nejlepší je podle Hany Škorpilové polotovar ze zaječí nebo králičí srsti.

„Ten polotovar vypadá jako kužel a ten je univerzální na všechny tvary. Vy ten kužel musíte rozpařit horkou párou, aby se dal vytáhnout, a pak se zažehluje, namačkává, různě napíná a přitahuje na dřevěnou hlavu. To trvá hodiny. Pak se nechá uschnout do druhého dne,“ popisuje kloboučnice.

Díky komu se vrací klobouky do módy? A o jaké klobouky mají zájem mladí muži? Poslechněte si v záznamu pořadu.

Spustit audio

Související