Orli si vybrali náš kraj. A daří se jim
Víte, jak vypadá ohrožený chřástal polní? A proč je zahnízdění orla křiklavého senzace?
S východočeskými výlety jsme se vydali na významné ptačí lokality v Pardubickém kraji. Kdy v rezervaci Bohdanečký rybník uvidíte nejvíc ptáků a proč je oblast Králického Sněžníku tak jedinečná?
Bohdanečský rybník na okraji městečka Lázně Bohdaneč patří k našim nejcennějším ptačím lokalitám. U největšího rybníka Pardubického kraje můžete pozorovat vzácné druhy ptáků a zvlášť teď na podzim si užít pohled na tisícihlavá tažná hejna. Třeba z Ptačí pozorovatelny na Polákově poloostrově.
Jeřábi, volavky i jedinečný kolpík bílý
Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník tvoří komplex vodních a mokřadních ekosystémů, slatinných luk, bažin a olšin, které přitahují pestrou škálu ptáků, včetně mnoha vzácných druhů. Z pozorovatelny, která pěkně splývá s okolní přírodou, můžete pozorovat bahňáky, jeřáby, volavky, kormorány, ale i drobnější a neméně zajímavé ptáky, jejichž život je vázaný na vodní plochy. Hranice přírodní rezervace je shodná s Ptačí oblastí Bohdanečský rybník, která byla zřízena k ochraně chřástala kropenatého.
Období konce září a měsíc říjen přináší neobvyklou podívanou. To když se rybník se před výlovem začne upouštět a jeho obnažené okraje přitahují velké skupiny mnoha druhů bahňáků. „Bahňáci se na rybníce zastavují při svém tahu ze severu do Středomoří nebo do Afriky. Je to skutečně krásný pohled, je tu až tisíc čejek chocholatých nebo stovky bílých volavek,“ říká zoolog Milan Růžička.
Letos v červnu se na Bohdanečském rybníce objevila velká vzácnost, kolpík bílý. „Jde o poměrně velkého ptáka, který má neobvyklý tvar zobáku, na špičce lžícovitě rozšířený. Má jasně bílé peří stejně jako volavka. Nevím o tom, že by se tu kolpík od druhé světové války objevil nebo byl někým zpozorován,“ dodává Milan Růžička.
Orel mořský a křiklavý
Nad vodní hladinou Bohdanečského rybníka často krouží skutečně velcí dravci. Orli mořští sice v této přírodní rezervaci nesídlí, nicméně v blízkém regionu ano. Orli totiž zalétají lovit na vzdálenost 30, někdy až 50 kilometrů od hnízdiště. Ke svému životu orel potřebuje větší lesní komplexy a také vodní plochy. Dává totiž přednost rychlejšímu a snadnějšímu získání potravy, například nemocným nebo leklým rybám, které vidí u hladiny rybníka.
Podle informací zoologů žije v Pardubickém kraji osm párů orlů mořských. „Najdeme je na Pardubicku, Svitavsku, ale v posledním roce zahnízdili například i v Železných horách, máme informace o tom, že právě tady letos odchovali mládě,“ vysvětluje vedoucí Správy CHKO Železné hory a pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Vlastimil Peřina. Z pochopitelných důvodů nechce více upřesňovat lokality orlích hnízdišť, vzhledem ke skutečnosti, že v České republice došlo v posledních letech k řadě záměrných otrav těchto vzácných dravců.
Orli mořští se do Pardubického kraje rozšířili z oblasti jižních Čech. V Pardubickém kraji ale nežijí jen orli mořští. V letošním roce tu ornitologové zaznamenali výskyt orla křiklavého. V České republice byl tento druh v 19. století téměř vyhuben. Ve 20. století hnízdil pravidelně pouze na Šumavě, po roce 2000 bylo hnízdění zaznamenáno v Bílých Karpatech a na Ostravsku. Výskyt orla křiklavého v Pardubickém kraji je proto úplnou novinkou.
Dobře utajený chřástal
Je to pták, o kterém se v posledních letech hodně mluví. Svým zjevem působí spíše nenápadně, je podobný štíhlejší koroptvi. Chřástalovi polnímu je věnována velká pozornost. Důvodů je hned několik. Společně s orlem mořským totiž chřástal polní patří mezi jediné celosvětově ohrožené druhy, které se vyskytují na území České republiky.
„O životě chřástala polního toho lidé obecně moc neví, je to tak trochu tajemný pták,“ vysvětluje ornitolog Václav Zámečník, který ptačí lokalitu Králický Sněžník často navštěvuje a v rámci nejrůznějších projektů se snaží o výjimečnosti chřástalí populace informovat širokou veřejnost.
„Chřástal vyhledává nesečené louky, právě v trávě si vytváří úkryty. Objevit samičku je téměř nemožné. Proto většina programů na ochranu chřástala cílí na zemědělce a vlastníky pozemků, aby byli schopni ve spolupráci s ochranáři vytvořit pro chřástaly ideální podmínky, hlavně tedy v období hnízdění.“
Ptačí oblast Králický Sněžník, která zahrnuje i nižší polohy Hanušovické vrchoviny, část Bukovohorské hornatiny a na východě zasahuje až na úpatí Hrubého Jeseníku, je v současné době zřejmě nejvýznamnější chřástalí lokalita v Česku. Počet chřástalů se každý rok v závislosti na klimatických podmínkách ovšem proměňuje. V kopcovitém terénu v nadmořské výšce od 420 m do 900 m hnízdí v průměru okolo 150 párů chřástalů polních.
Ptačí ostrovy v Chrudimi
Významnou ptačí lokalitou Pardubického kraje jsou Ptačí ostrovy, kde sídlí největší havraní kolonie ve východních Čechách. Ptačí ostrovy se nacházejí na východním okraji města Chrudimi, u slepých ramen a náhonu řeky Chrudimky, v prostoru veřejného parku Střelnice. Je zajímavé, že první čtyři havraní páry se prý v Chrudimi usadily teprve v padesátých letech minulého století. Od té doby jejich počet rostl, i když na druhou stranu v posledních letech naopak klesá.
„Ještě asi před třemi, čtyřmi roky bychom tu napočítali okolo šesti set havraních hnízd, v současné době je to asi jen polovina,“ vysvětluje bioložka Naďa Gutzerová. „Park stárne, ubyly tu vysoké stromy, které jsou pro havrany velmi důležité, proto si hledají jiné vhodné stromy na dalších místech.“
Skupiny havranů se ale v Chrudimi vyměňují. Přes léto na Ptačích ostrovech i dalších místech ve městě hnízdí naši domácí havrani, tedy ti, kteří žijí ve střední Evropě. S přicházející zimou se ale stěhují na jih Evropy a v jejich hnízdech je nahradí havrani ze severních oblastí, Finska nebo Ruska.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
