Co se ukrývá ve věži pardubického zámku? Dokonalá ptačí říše
Východočeské muzeum v Pardubicích se může pochlubit jednou z největších sbírek vycpaných ptáků v Česku. Součástí kolekce jsou dokonce druhy, které už celosvětově vyhynuly.
Zoologické sbírky patří k nejstarší fondům Východočeského muzea, které si právě připomíná 140 let existence. Kolekce přírodnin byla první, kterou krátce po vzniku instituce muzejníci pořídili. Stalo se tak 30. června 1881, kdy muzeum za 3000 zlatých zakoupilo sbírku přírodnin od významného preparátora a znalce přírody prof. Františka Hromádky.
František Hromádka byl pardubický mecenáš. „Byl to doktor medicíny, ale zároveň velký přírodovědec, který za svůj život nashromáždil ve třech pokojích svého bytu v Kostelní ulici neskutečné množství přírodnin,“ vysvětluje kurátor zoologické sbírky Libor Praus. „Hromádkova kolekce, kterou muzeum odkoupilo, měla asi 1 150 položek, z toho bylo asi 800 kusů vycpaných ptáků.“
Základ zoologické sbírky muzejníci dále rozšiřovali, a to hlavně ve 40. až 60. letech 20. století, hlavně díky pardubickému preparátoru Františku Kotkovi. Kolekce vycpanin v zámecké věži ale není přístupná veřejnosti, otevírá se jen při zvláštních příležitostech nebo na požádání badatelů.
Nejvzácnější jsou dva holubi
Sbírka vycpaných ptáků zahrnuje jak domácí, tak exotické druhy. Zastoupení jsou v ní naši nejmenší ptáci, a to králíček obecný a králíček ohnivý. Na druhé straně nechybí ani mohutné vycpané labutě, pelikán a samozřejmě dravci. Jde dokonce o třetí nejpočetnější kolekci dravců v rámci České republiky.
K nejcennějším exponátům bezesporu patří dvojice, na první pohled ne příliš výrazných ptáků. Jde o celosvětově vyhynulý druh, holuby stěhovavé. „Holubi stěhovaví byli ještě v 19. století téměř nejhojnějším druhem ptáků na světě, žili hlavně ve východní části severní Ameriky. Populace holubů stěhovavých čítala na tři až pět miliard ptáků,“ přibližuje Libor Praus. „Holubi stěhovaví tvořili obrovská hejna, lovcům se snadno stříleli. A ti je dokázali naprosto vyhubit. Poslední jedinci se v přírodě vyskytovali v roce 1900, poslední holub stěhovavý uhynul v zajetí v roce 1914.“
Do Pardubic se dva exempláře holubů stěhovavých dostaly díky synovi doktora Hromádky, který v polovině 19. století pobýval v americkém New Yorku a domů posílal kožky zvířat k preparaci. Ve sbírce pardubického muzea je tak zastoupena celá řada dalších severoamerických ptáků.
Ve vitrínách věže pardubického zámku jsou i další druhy ptáků, které na našem území vyhynuli, a to hlavně kvůli intenzifikaci zemědělství a kolektivizaci v 50. letech, kdy se ve velkém rozorávaly meze. „To vedlo například k vyhubení krásného, modře zbarveného ptáka mandelíka hajního, který z našeho území zmizel. Dnes se vyskytuje jen na Balkáně nebo nejblíž v Maďarsku. Součástí zoologických sbírek jsou i vajíčka, jejichž sběr je samozřejmě dnes už zakázaný. A tak v muzeum máme i modře zabarvená vejce mandelíka hajního,“ dodává zoolog Libor Praus.
Související
-
V Králíkách žije největší sova světa i malí kulíšci
Sokolník Radek Podolský se může pochlubit největším chovem sov ve východních Čechách. Založil vzdělávací centrum Království sov, kde odchovává evropské i exotické druhy.
-
Nejvíc pavouků mají Pardubice. Jsou ve věži a v lihu
Ve věži pardubického zámku se nachází jedna z největších sbírek pavouků v Česku. Stará se o ni arachnolog Jan Dolanský, který má na svém kontě řadu významných objevů.
-
Kde pštrosi strkají hlavu do sněhu
Před patnácti lety si Pražanovi přivezli do Kamence u Poličky jeden pár pštrosů pocházejících přímo z Afriky. Teď už se jim v líhních klube stovka kuřat ročně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
