Ornitolog Jakub Vrána nedá na vrány dopustit. Vyzdvihuje jejich inteligenci
Vrány jsou podle ornitologa Jakuba Vrány úžasná stvoření. Prokázaná je jejich vysoká inteligence. Během výzkumů krkavcovitých se zjistilo, že jsou schopni vyrobit si i rybářský háček k ulovení potravy.
„Vrány si jsou schopny například vyšťourat si dřívkem ve kmeni larvu, na které si smlsnou. Krkavci se docela dobře naučí mluvit,“ pokračuje ve výčtu dovedností krkavcovitých Jakub Vrána.
Vrány zůstávají doma „za pecí“
Vrány se na zimu nikam nestěhují, zůstávají doma. A to jak vrána obecná šedá, tak vrána obecná černá. „Ornitologové se přou o to, zda jsou to druhy nebo poddruhy. Ale typicky v Železných horách na Pardubicku se spolu černé i šedé vrány kříží,“ přidává další zajímavosti ornitolog.
Havrani jsou o něco větší, než vrány, mají jiný tvar hlavy a chybějící peří u zobáku. Na zimu k nám přilétají další havrani ze severovýchodu Evropy, v Čechách jich budeme mít brzy ještě víc.
„Krátcí“ migranti červenka a rehek
Červenka je malý drobný šedý ptáček s oranžovou hlavičkou. Červenky jsou kratší migranti, část jich zůstává na zimu v České republice, většina ale létá do Středomoří, například do Tuniska.
Proč některé červenky zůstávají a některé ne? Mluví se o tom, že velkou roli hraje oteplování a také individualita jedinců. Není to ještě dostatečně prozkoumané. Například v Anglii červenka zůstává a je tam velkým vánočním symbolem, mají ji na pohlednicích, atd.
„Červenka je moc krásný ptáček a navíc hezky zpívá. Velkou zajímavostí je, že u většiny našich pěvců máme jen zpívající samce. U červenek zpívají i samičky. Je to podobné jako u tropických ptáků, kde musí oba zpívat, aby hájili své teritorium. U červenky to bude zřejmě podobné,“ vysvětluje ornitolog Jakub Vrána. Podobně krátkým migrantem je rehek domácí zvaný kominíček. Má šedočernou barvu, jakoby prolezl komínem. Prozradí ho ale nápadný oranžový ocas.
Vlhy a hýlové k nám jezdí na dovolenou
Mezi dálkové migranty se řadí hýl rudý nebo vlha pestrá. Ti už jsou v tuto dobu pryč. Většinou je to tak, že ptáci, kteří přilétají poslední, odlétají jako první. Jsou to ptáci, kteří k nám přilétají jen na tři měsíce. Jejich domovem je v případě vlhy Afrika, přiletí sem na tři měsíce, protože u nás je v létě mnohem více hmyzu než v Africe. Proto ptákům stojí za to přilétnout, vyhnízdit a na zimu se vrátit domů.
Související
-
Nad hlavou nám začala šustit křídla tažných ptáků
I v Pardubickém kraji se houfují stěhovaví ptáci. Cítí, že léto odchází. Vrátí se zase s jarním sluncem. Kdo nás opouští, proč to dělá a jak to, že nezabloudí? Slov...
-
Havrani chycení v Rábech sloužili i Rumburakovi, ornitolog na...
Do polabských nížin se už zase slétají tisícová hejna havranů. Vadí jim tuhá ruská zima, a tak se vracejí do přívětivějších českých zimovišť.
-
Jak zařídit ptákům na zahradě bezpečné koupaliště?
Svoji zahradu můžete upravit tak, abyste se mohli těšit z přítomnosti ptáků a dalších zvířecích obyvatel. Myslete i na jejich bezpečí a ochranu před predátory.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
