Ornitolog Jakub Vrána nedá na vrány dopustit. Vyzdvihuje jejich inteligenci

16. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vrána obecná

Vrány jsou podle ornitologa Jakuba Vrány úžasná stvoření. Prokázaná je jejich vysoká inteligence. Během výzkumů krkavcovitých se zjistilo, že jsou schopni vyrobit si i rybářský háček k ulovení potravy.

„Vrány si jsou schopny například vyšťourat si dřívkem ve kmeni larvu, na které si smlsnou.  Krkavci se docela dobře naučí mluvit,“ pokračuje ve výčtu dovedností krkavcovitých Jakub Vrána.

Vrány zůstávají doma „za pecí“

Vrány se na zimu nikam nestěhují, zůstávají doma. A to jak vrána obecná šedá, tak vrána obecná černá. „Ornitologové se přou o to, zda jsou to druhy nebo poddruhy. Ale typicky v Železných horách na Pardubicku se spolu černé i šedé vrány kříží,“ přidává další zajímavosti ornitolog.

Havrani jsou o něco větší, než vrány, mají jiný tvar hlavy a chybějící peří u zobáku. Na zimu k nám přilétají další havrani ze severovýchodu Evropy, v Čechách jich budeme mít brzy ještě víc.

Krátcí migranti červenka a rehek

Červenka je malý drobný šedý ptáček s oranžovou hlavičkou. Červenky jsou kratší migranti, část jich zůstává na zimu v České republice, většina ale létá do Středomoří, například do Tuniska.

Červenka obecná

Proč některé červenky zůstávají a některé ne? Mluví se o tom, že velkou roli hraje oteplování a také individualita jedinců. Není to ještě dostatečně prozkoumané. Například v Anglii červenka zůstává a je tam velkým vánočním symbolem, mají ji na pohlednicích, atd.

„Červenka je moc krásný ptáček a navíc hezky zpívá. Velkou zajímavostí je, že u většiny našich pěvců máme jen zpívající samce. U červenek zpívají i samičky. Je to podobné jako u tropických ptáků, kde musí oba zpívat, aby hájili své teritorium. U červenky to bude zřejmě podobné,“ vysvětluje ornitolog Jakub Vrána. Podobně krátkým migrantem je rehek domácí zvaný kominíček. Má šedočernou barvu, jakoby prolezl komínem. Prozradí ho ale nápadný oranžový ocas.

Vlhy a hýlové k nám jezdí na dovolenou

Mezi dálkové migranty se řadí hýl rudý nebo vlha pestrá. Ti už jsou v tuto dobu pryč. Většinou je to tak, že ptáci, kteří přilétají poslední, odlétají jako první. Jsou to ptáci, kteří k nám přilétají jen na tři měsíce. Jejich domovem je v případě vlhy Afrika, přiletí sem na tři měsíce, protože u nás je v létě mnohem více hmyzu než v Africe. Proto ptákům stojí za to přilétnout, vyhnízdit a na zimu se vrátit domů.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.