Padákoví andělé: Snesli se z nebe a přinesli naději

Operace Wolfram

Parašutisté z Wolframu se měli spojit s partyzány a v beskydských kopcích bojovat s nepřítelem. Hned po seskoku přišli o radiostanici i radistu.

Velitelem výsadku Wolfram byl kapitán Josef Otisk a skupinu tvořilo dalších 5 členů: rotní Josef Bierský, Josef Černota, Vladimír Řezníček, radista Karel Svoboda a četař Robert Matula. 

Pro komunikaci s Londýnem byli vybaveni radiostanicí Olga a pro přijímání dalších zásilek i radiomajákem. Exilové velení počítalo s tím, že se parašutisté budou pohybovat na hranici se Slovenskem, a proto byli všichni muži vybaveni dvojími falešnými doklady.

Do protektorátu seskočili 14. září 1944 poblíž osady Nytrová v prostoru Slavíč v okrese Frýdek - Místek. Bohužel se při seskoku ztratil radista Karel Svoboda, kterého po pěti dnech bloudění zatklo gestapo a po výsleších poslalo do koncentračního tábora Flossenbürg, ve kterém se dočkal konce války.

Wolfram se spojil s partyzány

Zbytek skupiny se sešel až devátý den po výsadku. Bez vysílačky a bez radisty se nedokázali spojit s Londýnem a vyžádat si další dodávky zbraní. Byli odkázáni na pomoc lesních dělníků, kteří je přivedli k partyzánům majora Murzina. 

Součástí NS Wolfram je i tento skuatský pomník

Wolfram si z Anglie přivezl větší finanční hotovost, na provoz i úplatky.  Ta byla pravděpodobně i příčinou smrti jednoho z parašutistů Josefa Bierského, kterého na svahu Smrku okradl a zavraždil Stanislav Kotačka, jeden ze členů skupiny majora Murzina. Po válce byl Kotačka dopaden, odsouzen a popraven.

Tělo Josefa Bierského našli jeho kamarádi až po týdnu hledání. Pochovali ho přímo v místě vraždy na svahu Smrku.  Po válce v září 1945 pak tělo Bierského exhumovali a uložili do rodinného hrobu ve vesnici Lubno.

Odchod z Beskyd

Proti beskydským partyzánům podniklo gestapo na podzim 1944 několik bojových akcí. Proto se čtyřčlenná skupina Wolfram na počátku zimy stáhla.

Kapitán Josef Otisk velitel operace Wolfram

 Nejprve se parašutisté ukryli u rodičů Vladimíra Řezníčka a později u bratra Josefa Otiska v Brně v Líšni. V posledních měsících války se zapojili v okolí Brna do bojů s ustupujícími německými vojsky.

Po válce někteří členové Wolframu pokračovali ve vojenské kariéře. Kapitán Otisk byl za hanlivé výroky o osvobozující sovětské armádě vyslýchán, odsouzen a amnestován. Přesto byl v roce 1948 z armády propuštěn a po zbytek života se živil jako zeměměřič. Kapitán Otisk zemřel 10. ledna 1986 v Brně. 

Jméno velitele Wolframu kapitána Josefa Otiska nese od roku 2011 Pěší rota AZ pplk. Josefa Otiska/KVV Ostrava. 

Spustit audio

Související

  • Lesníci a hajní v odboji

    Pracovat za války v lese a nezajímat se o odboj, to prostě nešlo.

  • Telegrafia matka Tesly

    Byl to jeden z největších podniků v Pardubicích. Prošly jím tisíce zaměstnanců, někteří zde získali vzdělání, jiní praxi, ale mnozí zde strávili celý svůj profesní život.

  • Zapomenutá historie Choceňského Polska

    Během první světové války našlo 22 tisíc válečných uprchlíků přechodný domov  v samé blízkosti Chocně. Během podzimu roku 1914 zde vyrostla baráková kolonie.