Pardubice měly státní autobusové linky jako první. Cestující vozí už 110 let

12. květen 2018
Autobus Laurin & Klement v centru Pardubic při slavnostním zahájení první státní autobusové linky 13. 5. 1908

13. května 1908 vyjely z Pardubic první čtyři poštovní autobusy. Do každého z nich se vešlo přes dvacet cestujících. Svézt se mohli do Bohdanče, Sezemic nebo Holic.

Pardubice se skutečně zapsaly do historie autobusové dopravy. „Šlo prokazatelně o první autobusové linky zřízené státem nejen na našem území, ale pravděpodobně i v celé tehdejší části Rakousko-Uherské monarchie, nazývané Předlitavsko,“ vysvětluje odborník na autobusovou a trolejbusovou dopravu Ladislav Podivín z Dopravního podniku města Pardubic.  

Souhlas přišel z Vídně

V roce 1908 už jinde v Evropě autobusy jezdily. Přepravní podniky vznikly v Bavorsku, ve Švýcarsku nebo v Bosně. A nutno dodat, že také v Česku existovalo několik autobusových linek, byly ale soukromé. Například od března 1908 provozovaly Elektrické podniky autobusovou linku v Praze.

Kolorovaná pohlednice se čtyřmi poštovními autobusy na náměstí v Bohdanči při přestávce během slavnostní jízdy

O zřízení státních meziměstských autobusových tratí usilovala řada měst. Ministerstvo obchodu ve Vídni ale první licenci udělilo dvěma pardubickým linkám, když dalo zelenou záměru rakouského ředitelství pošt a telegrafů pro země české. První autobusy byly v podstatě velké poštovní automobily.

První jízda

Byla opravdu slavnostní, čestné hosty 13. května 1908 vítal tehdejší starosta Pardubic František Kuchynka. Čtyři omnibusy značky Laurin & Klement, vyrobené v Mladé Boleslavi, byly nazdobené, připravené před budovou starého pardubického nádraží. Postupně do nich usedali okresní starostové, dvorní radové a další politici, ale samozřejmě i zástupci místního a pražského tisku.

Autobusy se vydaly nejprve do Holic, na trase je zdravily zástupy lidí. „Kolona projela centrem, pod Zelenou bránou na Bělobranské náměstí a pak pokračovala podél kanálu Halda do slavnostně vyzdobených Sezemic. Tam se autobusy rozdělily, aby se potom opět setkaly v Holicích,“ doplňuje Ladislav Podivín. „Ještě ve stejný den, tedy 13. května 1908, omnibusy zamířily i do Bohdanče, kde opět zaznělo mnoho slavnostních proslovů.“

Do Holic za hodinu

Linka Pardubice - Sezemice - Holice byla dlouhá 19,2 km. „Autobus ji i se zastávkami u poštovních úřadů překonal za 64 až 80 minut. Na lince jezdilo 5 párů spojů za den,“ přibližuje Ladislav Podivín a připojuje podrobnosti také o druhé trase: „Jízda z Pardubic do Bohdanče trvala na 11,4 kilometrech něco málo přes půl hodiny a také tudy projíždělo denně pět párů spojů, v zimě jen tři.

Trolejbus je na světě 135 let

Za první trolejbus na světe se považuje vozidlo Electromote z roku 1882

„Das Electromote“. Tak se říkalo vozidlu, které se v roce 1882 rozjelo na předměstí Berlína. Byl to první trolejbus na světě.

Maximální rychlost omnibusů byla 26 km/h. Uzavřená dřevěná karosérie měla po čtyřech oknech na každé straně, 16 míst k sezení a 8 k stání. Za kufry se připlácelo a cestující si do vozu mohli vzít zavazadlo do váhy max. 50 kg.  Autobusy jezdily po nerovných cestách a tak se musely často opravovat. Docházelo i k nehodám.

„K té úplně první nehodě došlo vlastně krátce po zahájení provozu,“ dodává Ladislav Podivín. „28. listopadu 1908 jeden z autobusů se šesti cestujícími sjel z neznámých příčin ze semtínské hráze a převrhl se. Tři osoby včetně řidiče se vážně zranily, dvě lehce. Komentoval to i dobový tisk: Jeden cestující vyšplhal se opět na silnici a shledav, že má údy zdravé, blaženě se prý usmál a tryskem utíkal do Pardubic, nepochybně z obavy, aby nemusil ještě jednou podniknout tuto příjemnou cestu autobusem,“ cituje Ladislav Podivín.

Konec poštovních autobusů

Za mobilizace v roce 1914 bylo působení všech poštovních autobusů ukončeno. „Vozy z celých Čech, bylo jich 15, byly staženy do Vysokého Mýta a po úpravě na nákladní vozy putovaly na ruskou a později italskou frontu. Skončily v rukou nepřítele,“ dodává Ladislav Podivín.

Pohlednice z pardubické třídy Míru v době okupace. Vzadu v zastávce u pošty stojí v té době moderní autobus značky Škoda

 

Trať mezi Pardubicemi a Bohdančí byla po první světové válce obnovena jako jedna z prvních, bylo to v květnu 1919. Česká pošta po válce začala autobusové linky na našem území mohutně rozšiřovat, byly jich stovky. V roce 1932 ale s provozem autobusů končí a předává je Československým státním drahám.  

„Skutečný monopol v meziměstské dopravě nastává až na přelomu 40. a 50. let 20. století, po vzniku jednotného podniku ČSAD.  Na našich silnicích postupně získávaly převahu nové velké autobusy řady Škoda 706 RO, později RTO a pak další moderní vozy z Vysokého Mýta řad ŠL, ŠD, B, C atd.,“ uzavírá Ladislav Podivín.

Historický autobus

Autobus Škoda 706 RTO MTZ č. 28 je nejstarším vozidlem, který Dopravní podnik města Pardubic vlastní, rekonstruovaný byl ze dvou původních autobusů: jednak vozidla Š 706 RTO (rok výroby 1967) od soukromníka z Pelhřimova, druhý autobus dopravní podnik získal od soukromníka z Domažlic, kde sloužil jako pojízdná prodejna (rok výroby 1965).

Autobus Škoda 706 RTO MTZ č. 28 je nejstarším vozidlem, který DPMP vlastní, rekonstruovaný byl ze dvou původních autobusů s roky výroby 1965 a 1967

Dalším historickou záležitostí ve vozovém parku je vlečný vůz Jelcz PO 1 E č. 5, jehož rekonstrukci dopravní podnik dokončil v létě 2014. Obě historická vozidla jsou funkční, autobusem se můžete svézt při historických jízdách DPMP.