Po pardubickém hradu nezbylo skoro nic. Znáte příběh zámku?
Ve znamení zubra. Tak se jmenuje útlá kniha, která atraktivní formou mapuje příběh zámku v Pardubicích. Je za ní ale velká práce.
„Vychází ze stavebněhistorického průzkumu. S kolegou Václavíkem jsme ho zpracovávali od roku 2016. Pardubický zámek je ale naším celoživotním zájmem. Na různých výzkumech pracujeme 20 let. Kniha samotná vznikala skoro dva roky. Napsal jsem takový syžet a kolegové z muzea Tetřev a Ivanega to celé převedli do populární podoby,“ říká jeden z autorů Bohdan Šeda.
Text by byl málo
Publikace je určená pro širokou veřejnost. „Na někoho může působit dokonce jako knížka pro děti. Chtěli jsme ji udělat přístupnou i mladším zájemcům o historii pardubického zámku. Proto tolik fotografií, krásné obrázky Elišky Chytkové včetně páva na titulní straně před zámeckou budovou,“ vysvětluje Jan Tetřev.
Čtěte také
Název naráží na erbovní znak Pernštejnů, do kterého patří právě zubr. „K tomu se váže rodová pověst. Zakladatelem rodu byl prostý člověk. Žil v kraji, kde okolním rolníkům a obyvatelům škodil zlý velký zubr. Podařilo se mu ho ochočit, zkrotit a přivést před svého vladaře. Za to dostal území a údajně vznikl rod Pernštejnů. Skutečnost se ale těžko dozvíme.“
Pardubickému zámku předcházel pardubický hrad spojený s pány z Pardubic. „Zlatá éra začíná s příchodem Pernštejnů v roce 1492, kdy Pardubice koupil Vilém z Pernštejna a zahájil rozsáhlou pozdně gotickou přestavbu. Vznikla jedna z nejmodernějších vojenských pevností v Evropě. Nasypal se mohutný zemní val, který bránil pronikání koulí ze strany rozvíjejícího se dělostřelectva. Na velkých rondelech se mohlo umístit vlastní dělostřelectvo, které křížovou palbou postihovalo předpolí s nepřítelem,“ doplňuje Šeda. Podle něj je jediným pozůstatkem hradu nejspíš jenom zdivo na vnitřním nádvoří.
Výstavní budova
Východočeské muzeum sídlí na zámku po většinu své existence. „Zámek je jeho hlavním a největším exponátem, vlajkovou lodí. Pozornost se mu přitom dlouho nedostávala. Poslední kniha o něm vyšla v roce 1963,“ upozorňuje Šeda.
Publikace podle Tetřeva zachycuje taky aktuální velkou přestavbu. „Ve svém textu současný ředitel Tomáš Libánek vzpomíná na éru svého předchůdce Františka Šebka, který se stal zachráncem pardubického zámku v 90. letech, a ukazuje i to, co se povedlo za poslední roky.“
A jak to bude s pardubickým zámkem dál? „Budoucnost pardubického zámku bude odpovídat budoucnosti této země. Záleží na prosperující ekonomice a na tom, jestli tady budou lidé, kterým záleží na uchování památek. Musíme si je vychovat. O zámek se dnes stará parta lidí, která by za něj dýchala. Chodí do práce za odměnu. Je ale potřeba mít i zdroje na údržbu a opravy,“ podotýká Tetřev.
Související
-
Koupil si Pardubice a nakopnul je. Poznejte největšího boháče v zemi
Vilémovi z Pernštejna může dnešní krajské město děkovat. A taky to dělá. Celý rok si i vy můžete připomínat 500 let od úmrtí velkého podnikatele své doby.
-
Nejstarší zeď v Pardubicích. Na zámku objevili zbytky věže ze 14. století
Je to objev, který mění pohled na nejstarší dějiny zámku v Pardubicích. Archeologové narazili na mohutnou zeď z opuky, která tu tvořila obytně obrannou hranolovou věž.
-
500 let bez Viléma z Pernštejna. Peníze mu tekly z rybníků
Díky němu se do té doby malé městečko stalo významným centrem politické a ekonomické moci. Tento muž přinesl renesanci a dokázal spoustu věcí změnit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
