Rohoznický letohrádek se mění ve zříceninu
Není člověka, který by si romantický zámeček nedaleko Dobřenic nezamiloval. A přesto nezadržitelně chátrá. Tolik lidí ho chtělo zachránit, koupit, pronajmout a opravit, a stejně je to dnes ruina na spadnutí.
Rohoznický zámeček si nechal v roce 1880 postavit majitel Dobřenic Karel Weinrich jako odpočinkové místo pro svou rodinu a své hosty. V letních měsících to byl klidný romantický úkryt uprostřed obory s výhledem na rybník, kde byla i malá plovárna.
Na podzim se letohrádek proměňoval v lovecký zámeček a hostil lovce po honech. V přízemí bydlel hajný se svou rodinou, který se kromě práce v lese o zámeček staral a v čase návštěv paní hajná vařila hostům. Do dnešních dnů se dochoval na severním průčelí zámečku v kruhové nice erb rodu Weinrichů s letopočtem 1880.
V roce 1928 koupil Dobřenické panství včetně zámečku předseda správní rady plzeňské Škodovky Karel Loevenstein. Jeho potomkům bylo po roce 1948 panství znárodněno a následných 40 let ho spravoval státní statek a po nich státní lesy.
V polovině šedesátých let si lovecký zámeček u Rohoznice pronajal Otakar Pelant z Hradce Králové. S partou nadšených přátel začali zámeček opravovat, dodnes je v prvním patře rozpoznatelný monogram na stropní malbě O.P. 1969. Bohužel s normalizací přišli do státních lesů noví lidé, kteří nájemní smlouvu neprodloužili, a zámeček opět osiřel.
Od statku k lesům
V osmdesátých letech získalo zámeček zemědělské družstvo Dolany, které ho chtěly opravit a zřídit v něm školicí středisko, plány změnil listopad 89. V roce 1993 byl už velmi zdevastovaný lovecký zámeček spolu s dobřenickým zámkem vrácen dceři Karla Loevensteina – paní Karle Katschnerové. Rodina Katschnerova zrekonstruovala zámek v Dobřenicích, ale na letohrádek už (nebo zatím) nedošlo. Paní Karla na podzim 2018 zemřela a veškerý majetek nyní spravuje její syn.
Rohoznice je opředená legendami
První zmínka o Rohoznici pochází z roku 1372, kdy ves patřila k Opatovickému klášteru. Na nedalekém vrchu stála středověká tvrz, po které jsou dnes patrné už jen zbytky valů. Tomu místu se říká Na Kotli a je opředeno mnoha legendami. Vypráví se například, že na Velký pátek v těchto místech vystupuje z hlubin země poklad, kotel plný zlaťáků. Ovšem ten, kdo by ho chtěl získat, musí znát ty správné zaříkávací formule a při kopání se neohlížet, jinak se mu špatně povede.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
