Škaredé osoby se řežou dobře, říká řezbář Oskar Podávka
První loutku vyřezal Oskar Podávka před dvaceti lety pro svou dceru jako řezbář samouk. Řezbařina se ale brzy stala jeho vášní i profesí. Několik let pořádal řezbářská sympozia na Křivoklátě a spoluzaložil tradici řezbářských dnů na hradě Svojanov.
Říká se, že všechno zlé je pro něco dobré. U řezbáře Oskara Podávky z Chocně se toto přísloví začalo naplňovat asi před dvaceti lety. Onemocněl a nemohl už vykonávat svou původní profesi zedníka. Někdy v ten čas pak zatoužila jeho malá dcera po loutce. „Peněz jsem rozhodně neměl nazbyt, tak jsem se rozhodl, že loutku vyřežu sám. A povedlo se. Asi jsem měl štěstí, že chtěla čarodějnici. Škaredé osoby se řežou dobře, na rozdíl třeba od princezen,“ říká řezbář s úsměvem.
S řezbařinou neměl Oskar Podávka tehdy neměl zkušenosti. Jen takové ty z dětství, kdy jako každý správný kluk vlastnil kudlu a uměl si vyřezat píšťalku. A protože před dvaceti lety ještě nebyl rozšířený internet, kde se dnes dají najít návody snad na všechno, musel si to, co potřeboval, nastudoval v knížkách z knihoven. Často ale pracoval metodou pokus – omyl. U loutek marionet, kterými začínal, totiž nejde jen o to hezky je vyřezat, ale také aby byly funkční.
Oživení loutky dá hodně práce
„U loutek je nejtěžší udělat mechaniku, tedy, aby se pak správně ovládaly, pohybovaly. To dokáže jen málokdo správně, je to samostatná disciplína,“ říká řezbář.
Podle něj existují různé triky loutkářů, jak odlehčit nebo naopak zatížit jednotlivé partie loutky, aby uměly správně zvedat ruce, kleknout si, sednout, chodit… Třeba, že se boty dělají z těžšího dřeva nebo se do nich zavrtají olověné broky.
Dřevem, které Oskar Podávka nejčastěji používá, je podobně jako u dalších loutkářů, lípa. Je totiž měkká. Se dřevem choceňský řezbář nakládá s velkou úctou. Snaží se například i zpracovat každý malý odřezek, který mu zbyde. Udělat z něj třeba alespoň figurku do betléma. Ostatně něco jako betlém, tedy pohyblivé obrazy i z jeho dílny, můžeme vidět při řezbářských dnech na hradě Svojanov, které spoluzakládal. V minulosti pak několik let organizoval také Křivořezání na Křivoklátě a rádi ho dodnes zvou i na další řezbářská setkání, jak v Čechách, tak i na Slovensku.
Související
-
Krásná a záhadná. Nejstarší loutka je Italka
Barokní dáma je nejstarší loutka, kterou vlastní Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi. Tajemná Florenťanka nedávno prošla velkou proměnou. Restaurátoři jí opět vrá...
-
Eso mezi motorovými řezbáři dokončuje betlémy pro Chrudim i Nasavrky
V našem kraji máme jednoho z nejlepších řezbářů motorovou pilou na světě. Je to Radek Smejkal z Pardubic.
-
Dnešní děti si hraček váží. Ale musí si je vyrobit
Rodák z Krouny u Hlinska Zdeněk Bukáček mění návyky současné generace. Nechává děti tvořit hračky z dřevěných polotovarů. Výrobu berou jako zábavu, která je navíc i...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
