Slaměný jen z žitné slámy a bez kombajnu. Masopustní kostýmy se dědí, slaměný je ale každý rok nový

Zápis na seznam se (zatím) týká obcí Studnice, Vortová, Hamry a hlinecké městské části Blatno. „Z toho, že obchůzky byly zapsány na seznam UNESCO, vyplývá povinnost jejich dokumentování. Zaměřujeme se na tyto lokality, ale sledujeme i ostatní. Od roku 2010 obnovili obchůzky také v Jeníkově, kde se snaží o obnovu v tradičním duchu a to my sledujeme, jestli i v ostatních vesnicích si to zachovává tradiční ráz, nebo jestli to začíná mít prvky karnevalu.“

I když obchůzky z Hlinecka mají jasně daný průběh, jednotlivé postavy i jejich role, dá se říct, že jde o živou věc, která se stále vyvíjí: „Je to vlastně odraz toho, že tradice je součástí životů obyvatel jednotlivých lokalit a tak to má být. My jen zaznamenáváme, jakou podobu má a musíme hlídat, aby se neodchýlila takovým způsobem, že by se již odcizila té původní podobě a tradici. To je velké nebezpeční, aby nedošlo ke komercializaci,“ říká Ilona Vojancová.

Pouze mužská výsada?

Za masky se na Hlinecku převlékají výhradně chlapci a muži. „Mezi lokalitami v seznamu UNESCO je výjimka a tou je obchůzka v Blatně. Tam se od 70. let oblékají do kostýmu i ženy. Když jsme pátrali po důvodu, přišli jsme na to, že v té době byl velmi silný ročník mužů, který byl odveden do povinné vojenské služby a dívky na sebe v masopustní obchůzce vzaly úlohy připadající jinak mužům,“ říká Ilona Vojancová.

Maškary na Veselém Kopci|foto:Radek Kalhous, MAFRA / Profimedia

Příkladem může být kostýmu takzvaného pána a ženy, ve kterém se v Blatně objevují dívky. V ostatních vesnicích je v masce ženy převlečený muž. Také tam přibyly masky cikánek. „V návrhu jsme tuto obchůzku uvedli jako takový přechodný typ, protože i toto společenství přijalo. Dnes po 50 letech už jsou jejich kostýmy dané, nemění se a už jsou součástí obchůzek,“ dodává Ilona Vojancová.

Slaměný na roztrhání

Masky jsou majetkem těch, kdo se do nich oblékají a každý rok se používají stejné. Dochází jen k drobným opravám. Nově každý rok vzniká pouze maska slaměného. „A začíná to být problém, protože na její zhotovení je potřeba žitnou slámu. Žita se ale seje čím dál méně a navíc ta sláma musí být pokosená kosou a ne kombajnem,“ říká Ilona Vojancová

Maska slaměného je tradiční, má kořeny v předkřesťanských dobách a nesmí chybět. V tomto případě se ale stejný kostým dvakrát použít nedá. „Znovu se plete kvůli poškození. Ze sukně slaměného si hospodyně trhají stébla slámy, aby se jim vyvedly husy, slepice a podobně. A také tím, že slaměný se musí válet s přihlížejícími ženami, někdy i muži po zemi, aby se přenesla plodivá síla, tím také dojde k poškození kostýmu.“

Kdo by se chtěl o masopustních obchůzkách dozvědět víc, může v hlinecké památkové rezervaci Betlém navštívit expozici věnovanou této tradici. Ve skanzenu na Veselém kopci je letos masopustní obchůzka sice zrušená, ale vidět ji můžete 12. února v Hamrech, 19. února v Jeníkově, 20. února chystá obchůzku Blatno a 26. února obce Vortová a Studnice.