Špatné pracovní podmínky ve firmě? Obraťte se na Oblastní inspektorát práce

Nejčastěji si lidé stěžovali na pozdní výplaty mezd, neplacení přesčasů a na nedostatek odpočinku během pracovního procesu. Lidi také trápí šikana na pracovišti, která se dá ale jen velmi těžko prokázat. Mezi častá pochybení zaměstnavatelů patří nelegální zaměstnávání lidí a špatná bezpečnost při práci.

Podmínky zaměstnanců ve velkých hypermarketech nebo továrnách se podle odborníků z Oblastního inspektorátu práce zlepšily. Častější jsou teď stížnosti z malých firem.

Nejčastější dotazy:

V pracovní smlouvě máme stanovený termín výplaty 20. každého měsíce. Ale každý měsíc nám výplatu posílají jinak. Mzdová účetní mi říkala, že to 20. poslala, ale že to banka poslala pozdě. Ptala jsem se majitele, ale ten se různě vymlouvá, říká, že peníze vždy dostaneme. Já ale musím platit účty včas. Musí zaměstnavatel dodržet termín výplaty mzdy?
Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo některou její složku. V rámci období, v němž je mzda splatná, musí zaměstnavatel určit pravidelný výplatní termín, není-li tento termín sjednán v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě anebo v jiné smlouvě. Tato povinnost je stanovena proto, aby zaměstnavatelé nevypláceli mzdu nepravidelně, v neprospěch zaměstnanců, kteří v důsledku toho pak nemohou realizovat své pravidelné platby. Zaměstnavatel je tudíž povinen zaslat na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem mzdu, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy, pokud se zaměstnancem písemně nesjedná pozdější termín. Pokud máte 20. den v měsíci sjednán jako pravidelný termín výplaty mzdy, pak Vám musí být mzda v tento den k dispozici, musí být k tomuto dni na Vašem účtu, pokud máte sjednáno, že mzda bude zasílána bezhotovostně. Nedodržení termínu výplaty mzdy lze postihnout jako přestupek nebo správní delikt v úseku odměňování dle zákona o inspekci práce.

Zaměstnavatel mi nařídil práci přesčas a současně mi oznámil, že mi nezaplatí příplatek za práci přesčas, ale že místo příplatku musím čerpat náhradní volno. Žádnou dohodu o čerpání náhradního volna se mnou nesepsal, tvrdí, že to není potřeba. Má pravdu?
Pokud byste zaměstnavateli toleroval tento postup a náhradní volno čerpal, pak ani kontrola z inspekce práce by neprokázala opak. Vychází se totiž z domněnky, že zaměstnanec čerpáním náhradního volna vlastně potvrdil ústní dohodu se zaměstnavatelem. Zákoník práce umožňuje, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem na poskytnutí náhradního volna místo placení příplatku dohodli (§ 114 odst. 1). Zákoník práce ale ve svém znění neukládá zaměstnavateli povinnost, aby dohodu o poskytování náhradního volna za práci přesčas místo placení příplatku sjednal se zaměstnancem písemně. Náhradní volno za práci přesčas však nelze zaměstnanci nařídit, lze ji s ním pouze dohodnout. Pokud nechcete náhradní volno čerpat, pak Vám doporučujeme, písemně sdělit zaměstnavateli, že odmítáte čerpat náhradní volno a že požadujete zaplacení příplatku za přesčasovou práci.

V současné době se stává, že je potřeba zůstat v práci přesčas. Představa mého zaměstnavatele je taková, že po nás může kdykoliv požadovat práci přesčas, aniž by nás musel za tuto práci odměňovat. Zaměstnavatel tvrdí, že do 150 přesčasových hodin po nás může chtít práci přesčas a nemusí nám nic platit, prý to vyplývá ze zákoníku práce a smlouvy, kterou máme podepsanou. Ve smlouvě není o případných přesčasech a odměnách zahrnutých ve výplatě ani slovo. Nemáme ani žádnou dohodu, ve které se říká, že má práce zahrnuje práci přesčas. Zajímá mě také, za jakých okolností práci přesčas může vyžadovat. Práce přesčas mi nevadí, ale chci, aby mi byla zaplacena.
Práci přesčas je možné konat jen výjimečně podle pravidel stanovených v zákoníku práce. Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem, nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Nařízená práce přesčas může činit maximálně 150 hodin ročně a 8 hodin týdně. Zaměstnavatel může v odůvodnitelných případech práci přesčas nařídit kdykoliv, třeba i hodinu před skončením řádně rozvržené směny zaměstnance. Práce přesčas ale nemůže být systémovou součástí plánování a rozvrhování pracovní doby. Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Novela zákoníku práce s účinností od 1. 1. 2012 rozšířila možnost, aby ve mzdě zaměstnance bylo přihlédnuto k práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců (u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas). Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, pak dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno za práci přesčas nepřísluší. Pokud zaměstnavatel chce uplatnit mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas, pak se jedná o mzdu smluvní, tzn. že zaměstnavatel mzdu nemůže stanovit jednostranně, například ve mzdovém výměru, ale musí mzdu se zaměstnancem sjednat. Z uvedeného tedy vyplývá, že možnost předem sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas lze u těchto zaměstnanců pouze v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě nebo v jiné smlouvě. Zaměstnavatel má dále ještě povinnost vést evidenci začátku a konce odpracované práce přesčas a další dohodnuté práce přesčas.