Svatopluk Václav Vobejda píše pověsti v Jedové chýši

Sběratel pověstí a spisovatel Svatopluk Václav Vobejda ale nepátrá pouze ve starých kronikách. Příběhy nachází častokrát přímo na místech v okolí Proseče, kam se velice rád vydává. Třeba v podobě neobvyklého seskupení stromů, velkého množství kamenů nebo zvláštního názvu v mapách. A že jich na Prosečsku je! Třeba Kancovina, Na miláčku, U Salavy apod. Po jejich původu pak pátrá nejen v historických knihách, velkým zdrojem jsou především místní obyvatelé. A tak dojde Vobejda často k zajímavým objevům.

Kruh divoženek a Vraní mlýn

Jednou ze známých pověstí z Prosečska je ta o kruhu divoženek. Místu na mýtině, kde po desítky let zůstával každé jaro z neznámého důvodu prázdný pruh bez trávy. Říkalo se, že je to proto, že tam tančí divoženky. Svatopluk Václav Vobejda přišel ale s jednoduchým vysvětlením. Může za to nějaký druh hub, který roste do kruhu, a kterým se tak podařilo vytlačit travní porost. Také vyvrátil původní vysvětlení názvu Vraní mlýn. Nebylo to proto, že se tam slétaly vrány, ale podle jména mlynáře Vranického.

Svatopluk Václav Vobejda v lesích na Prosečsku|foto:Šárka Rusnáková,Český rozhlas

Takových zajímavých poznatků má Svatopluk Václav Vobejda řadu a další odhalení v plánu. A tak stále a velmi rád prochází malebnou přírodou v okolí Proseče se starou mapou a poznámkami o místech, která navštíví. Ty pak sepisuje v prosečské tzv. Jedové chýši. Jde o lesní stavbu plnou inspirace, kde se po desítky let scházeli malíři, písmáci či jiní umělci a pak také trampové. A právě historie této stavby, je příběhem, kterým svoji knihu bájí a pověstí z Prosečska Svatopluk Václav Vobejda otvírá.