Svět nemá knihu příliš v úctě, mračí se antikvář Michal Bartoš

Svůj vlastní antikvariát založil Michal Bartoš v Pardubicích už v roce 1995. A i když se trh s novými knihami stále mění a hlavně vydává se jich mnoho, ve své profesi antikváře tyto změny příliš nepociťuje. Podle něj je stále stejný hlad po jistém druhu knih a jsou mezi nimi třeba i takové, po kterých někdo touží a hledá je celý život.

Nejde ovšem jen o vzácné bibliofilské výtisky či velmi staré, v současné době je velká poptávka také po odborné literatuře. V této souvislosti zmiňuje Bartoš případy, kdy třeba někdo objeví v pozůstalosti po prarodičích velkou knihovnu s právnickou literaturou z počátku 20. století. V domnění, že je to zastaralé, pak knihy vyhodí, a přitom mezi nimi mohou být třeba takové, které jiní dokážou velmi ocenit.

Knížky nejsou k ničemu

„Svět nemá knihu příliš v úctě,“ tvrdí antikvář na základě svých zkušeností. Odhaduje, že ze světa zmizí denně stovky knížek jen proto, že spousta lidí považuje knihu za něco, co je naprosto zbytné, bezcenné, zkrátka k ničemu. Na druhé straně jsou tu pak takoví, kteří jsou ochotni dát za knihu několik set tisíc a klidně i milión, když najdou tu pravou.

Práce antikváře se pak podobá profesi hledače pokladů. A aby takový poklad, o kterém někdo neví, že ho v knihovničce má, nezmizel v popelnici nebo ve sběru, nabízí Michal Bartoš také zcela zdarma návštěvu například i u pozůstalých. Tak se třeba může zachránit výtisk knihy, který může být i poslední na celém světě.