U Vlčí Habřiny číhali na vlky

U cesty z Vlčí Habřiny k Sopřečskému rybníku jsou dvě veliké jámy. Údajně do nich místní lidé chytali vlky. Jámy se dochovaly, přestože posledního vlka lovci odchytili před více než 180 lety.  

Jámy měly kolem deseti metrů v průměru, ale zub času je udělal mělčí a menší, přesto jsou v terénu listnatých lesů stále dobře patrné. Kronikáři zaznamenali poslední odchyt vlka na častolovickém panství v roce 1840 a nebylo to žádné štěně, vážil kolem 56 kilogramů. V posledních letech se vlci do našeho kraje zase pomalu vracejí. 

Pomníček nešťastných milenců

Nedaleko vlčích jam stojí u cesty kamenný pomník Anny Bažantové a Václava Lejhance. Datum 9.července 1911 připomíná den jejich společného odchodu ze života. V matrice úmrtí je zapsané, že zemřeli po požití kyseliny. Místní lidé pak vypráví o tom, že když jim rodiče nedali souhlas ke sňatku, nastrouhali si milenci sirky, ty rozpustili ve vodě a roztok vypili. Těla bez známek života našli jejich sousedé právě na tomto místě u vlčích jam. 

Uříznutý prst v lihu

V Rohovládově Bělé našli v osmdesátých letech při opravě budovy národního výboru podivný nález - lidský prst naložený v lihu ve skleněné lahvi. Zpráva o objevu se roznesla po vesnici a staří pamětníci si vzpomněli na událost před padesáti lety, kdy si židovský obchodník Gustav Geduldiger při práci se dřevem uřízl prst, sehnat trochu lihu pro něho jako drogistu nebyl žádný problém. Na sklenici s artefaktem se ale v důsledku tragických událostí druhé světové války zapomnělo. Gustav zemřel ještě před jejím vypuknutím, ale velká část rozvětvené rodiny Geduldigerů skončila v plynových komorách Osvětimi.

Památku na Geduldigerovi bude už brzy připomínat pamětní deska na domě v Rohovládově Bělé, odkud v prosinci 1942 museli odejít. 

Židovské rodiny, které odešly v prosinci 1942 do transportu

Evangelíci z Bukovky

Evangelíci to ani 100 let po tolerančním patentu neměli v našich krajích nijak lehké. Svědectví z druhé poloviny 19. století zanechal farář Josef Dobiáš z Bukovky. Ve svých zápiscích popisuje těžké válečné období kolem roku 1866, mimo jiné i případ krejčího Josefa Tomáška, který ukradl kus telegrafního drátu. Údajně ho chtěl použít na výztuž krinolín. Vojáci ale krejčího chytili a soud ho odsoudil k trestu smrti. Krejčího bratr ale vězeňskou stráž uplatil a Tomášek utekl. Podle matriky se mu dokonce rok po útěku narodila dcera.  

V Habřince stojí staronový pomník

K Obci Bukovka patří místní část Habřinka. Její největší zajímavosti je pomník obětem první světové války. Představitelé obce se před sto lety nedokázali domluvit, jaký pomník obětem postavit. Současné zastupitelstvo váhavost svých předků napravilo. Nejen že pomník postavili, ale navíc mu vybrali velmi neobvyklou formu. 

Pomník obětem první světové války v Habřince
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.