Znáte zapomenuté evangelické hřbitovy kolem Litětin?
U Litětin a Dolní Rovně jsou v polích zarostlé ostrůvky ukrývající staré evangelické hřbitovy. Už více jak půl století se na nich nepohřbívá. Z litětinského zmizely i pomníky a zůstaly jen kamenné obruby starých hrobů.
Evangelické hřbitovy vznikaly v kraji po uznání Tolerančního patentu v posledním dvacetiletí 18. století. Tyto dva u Litětin a Dolní Rovně spadaly pod Českobratrský sbor evangelický v Dvakačovicích. A aby místní evangelíci nemuseli jezdit pohřbívat až do Dvakačovic, věnovali na nové hřbitovy části svých polí.
Od padesátých let se už na těchto hřbitovech nepohřbívá a postupně odchází i další generace, které hroby svých předků udržovaly. Z litětinského hřbitova zmizely všechny kamenné pomníky a na roveňském leží v trávě porostlé mechem poslední dva.
Hřbitov v Dolní Rovni leží sto metrů od posledního statku v těsné blízkosti kanálu Zadní Svodnice. Býval oplocen, protože dosud v náletu stojí betonové sloupky s kovanými hřeby a obvodovými obručemi s panty. Bohužel se nedochovaly žádné historické fotografie, které by nám prozradily, jak oba hřbitovy v době užívání vypadaly.
Spojení vesnic
V roce 1976 byly vesnice Komárov, Dolní a Horní Roveň a Litětiny spojeny v jednu správní obec. Na délku má více než osm kilometrů a dodnes těží ze své meziválečné slávy. V Dolní Rovni se totiž narodil, žil a o její rozkvět se zasloužil prvorepublikový politik František Udržal. Tím hůř se ale vesnicím vedlo během kolektivizace v padesátých letech. Své statky muselo opustit více než třicet hospodářů.
Kde se v Litětinách vzala italská secesní vila?
Má číslo popisné 4 a stojí v Litětinách přímo u silnice nedaleko odbočky na Uhersko. Na konci devatenáctého století si ji nechal postavit litětinský statkář Danda. Toho na svatební cestě po Itálii natolik okouzlila tamní architektura, že vyslal na zkušenou místního stavitele, aby se přiučil severoitalskému venkovskému secesnímu stylu a nechal si pak od něho postavit v centru Litětin patrovou vilu. Mohl si takovou investici dovolit, neboť vlastnil a obhospodařoval 115 ha okolních polností. Bohužel nástupce sedláka Dandy už tak dobrý hospodář nebyl a v krátké době přivedl statek na buben. Celé hospodářství koupil Jan Řehounek, praděda současné majitelky.
Řehounkovi byli jedni z vysídlených sedláků na počátku padesátých let. Statek zabraný JZD chátral a s ním i secesní vila, kterou Řehounkovi dostali v restitucích zpět. Prozatím opravili střechu, ale plánují celkovou rekonstrukci, neboť by ji rádi vrátili secesní půvab.
Tereziánský letohrádek
Neulust (Najlust) je výletní místo na cestě z Uherska do Trusnova. Kdysi tu stával krásný letohrádek, který patřil k zámku v Chroustovicích. V 80. letech osmnáctého století ho nechal pro svoji ovdovělou sestru Teresii postavit Filip hrabě Kinský. Od roku 1823 byl v rukách Thurn Taxisů, kteří se ovšem o jeho stav nijak zvlášť nezajímali a nechali ho zpustnout. Příkaz k demolici vydali na počátku dvacátého století.
Velkostatek i s ruinami letohrádku koupil od Taxisů tehdejší nájemce Jan Novák a dnes na něm hospodaří jeho pravnuk David Novák. Neulust (Najlust) Novákovým stále patří, ve spolupráci s obcí z něho opět vytvořili výletní místo sloužící k odpočinku. Z osmiboké budovy letohrádku zbyly jen základy, staré časy ale připomíná několik staletých dubů. Přibyly lavičky, vyhlídka a několik interaktivních zastavení, která především dětským návštěvníkům nabízejí dostatek zábavy.
Související
-
Dolní Roveň je rájem pro milovníky první republiky
Hned několik skvostů architektury 20. a 30. let minulého století mají v Dolní Rovni na Pardubicku.
-
Ministerský předseda František Udržal
Je zapomenutým politikem, především proto, že byl politikem své doby a hájil hodnoty, které ztratily význam.
-
Tisíc let nad Dvakačovicemi
Zalesněný kopec nad Dvakačovicemi skrývá zajímavou lokalitu. V hustém porostu se skrývá několik desítek mohyl starých více než tisíc let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.