Unikátní kostel a romantická zákoutí. Znáte Dobříkov?
Obec Dobříkov se nachází nedaleko Vysokého Mýta a Chocně. Tamní raritou je kostelík, který je ze dřeva a taky z velké dálky. Ještě před 100 lety stál v ukrajinské Zakarpatské oblasti.
O přesun kostela Všech svatých z tehdejší Podkarpatské Rusi se zasloužil prvorepublikový senátor Václav Klofáč. Jeho stopa v Dobříkově je dodnes velmi silná. V obci si nechal postavit vilu, o kterou pečují jeho potomci. V areálu si můžete prohlédnout malé muzeum.
První písemná zmínka o Dobříkovu pochází z poloviny 14. století a ve středověku tam stála poměrně rozsáhlá tvrz, přestavěná v období renesance. Dodnes se v centru tvrziště, které obklopoval vodní příkop, zachovalo poměrně rozsáhlé sklepení a chodby. Právě přes někdejší vodní příkop vede hlavní cesta k domu Václava Klofáče a historické myslivně.
Dobříkov pozvedl a neopustil
Václav Jaroslav Klofáč byl zakladatelem a předsedou České strany národně sociální, ministrem národní obrany v první československé vládě a pozdější dlouholetý senátor. Prostředí Dobříkova si oblíbil dávno před tím, než se tu rozhodl postavit dům. V obci pobýval na letním bytě už v roce 1906, a to v domě čp. 5. Na něm je dnes umístěná pamětní deska.
Už tehdy Klofáče zřejmě zaujal prostor někdejšího tvrziště. Na ruinách středověké tvrze stála myslivna, postavená na počátku 19. století. Tu ve 20. letech minulého století, společně s celým areálem Václav Klofáč koupil. S tím, že zachová historické valy a v hájovně nechá dožít její obyvatele.
Vila ve východní části návrší, jen pár metrů od myslivny, byla dostavěná v roce 1924. Václav Klofáč měl velmi rád vesnický kolorit a místní lidi, se kterými se přátelil a scházel. To mu dobříkovští nikdy nezapomněli a také proto v období světové války nad ním drželi ochrannou ruku, stejně tak jako v době totality nad jeho domem a rodinou. O co všechno se V. Klofáč v Dobříkově zasloužil? Poslechněte si v audiu.
Kronika velkých postav našich dějin
O dům Václava Klofáče pečuje jeho pravnučka Jana Uherová. Společně s manželem návštěvníkům otevírají také Klofáčovo muzeum v myslivně, kde řadu dokumentů a fotografií doplňuje ještě etnografická kolekce vesnického života. Velkou vzácností je historická pamětní kniha, kterou potomci V. Klofáče vždy opatrovali a doplňovali o další a další zápisy návštěv. Najdeme v ní podpis prezidenta T. G. Masaryka, který Dobříkov navštívil dokonce dvakrát a samozřejmě celé řady dalších významných osobností československého i českého veřejného života.
Kostel jako z pohádky
Kostel Všech svatých, který dnes slouží Církvi československé husitské, původně postavili v roce 1669, jak uvádí letopočet na trámu klenby, tesaři ve Velké Kopani. Je to obec v dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti, někdejší Podkarpatské Rusi. Po necelých dvou stech letech byl ale kostelík rozebrán a stěhoval se do podkarpatské vesnice Cholmovec. Začátkem dvacátých let 20. století se ale jeho stav velmi zhoršil, zejména z toho důvodu, že v Cholmovci začal vznikat nový kamenný kostel.
V Cholmovci působil na četnické stanici František Makovský z Borové u Poličky. Na jeho žádost chtěl senátor Klofáč, který kostel objevil v roce 1927 při své cestě na Podkarpatskou Rus, přesunout do Borové. Nakonec ale padla volba na Dobříkov. Zchátralý kostelík zakoupil za 16.000 korun.
Z Cholmovce do Čech
V červenci roku 1930 kostel, rozebraný na jednotlivé části, putoval po železnici do stanice v Zámrsku a poté koňskými povozy do Dobříkova. Na převozu kostela a jeho znovupostavení se podílel architekt Adolf Kolena z Mukačeva, s roubením v Dobříkově pomáhal tesařský mistr z Užhorodu Cyril Bartušek. Šestého července 1931 kostelík vysvětil patriarcha Církve československé husitské Gustav Procházka. Společně s kostelem byl do Dobříkova převezen i Smírčí kříž, který, podobně jako v Cholmovci, stojí před vstupem do kostela.
Kostelík Všech svatých je 15 metrů dlouhý a 6 metrů široký. Je postavený z ručně otesávaných dubových fošen a nad průčelím s arkádou se tyčí čtyřboká věž, asi 16 m vysoká. Střecha je krytá šindelem. Dobříkovský kostel má předsíň, hlavní loď a presbyterium (tzv. oltářní srub), kde je umístněný oltář.
Prostor kostela zdobí velké množství pravoslavných ikon. Poblíž vchodových dveří najdete celou řadu vyrytých nápisů. Jsou to hlavně jména a data úmrtí kněží, kteří v kostele sloužili už v 18. století. Když vstupujete do dveří, můžete si nad nimi všimnout například záznamu, kdy se v podkarpatské vesnici objevil mor. Další nápisy jsou vyryté i po obvodu vnitřních stěn kostela.
Kostelík Všech svatých v Dobříkově je od roku 1963 kulturní památkou. Dodnes v něm probíhají bohoslužby, a to vždy druhou a čtvrtou neděli v měsíci. Kostel v Dobříkově si můžete prohlédnout i mimo bohoslužbu, ale s průvodcem, nejlépe mimo zimní měsíce.
Související
-
Sto let starý svět. Potomci Václava Klofáče nic měnit nechtějí
Dobříkov u Vysokého Mýta si prvorepublikový politik Václav Klofáč zamiloval. Do obce přivezl kostelík a postavil si tam dům. Rád v něm vítal slavné i obyčejné lidi.
-
Kostelík v Dobříkově stále voní. Jeho příběh je výjimečný
Okolo starého dřevěného kostela snad ani nemůžete projít bez povšimnutí. Jakoby se v Dobříkově ocitl čirou náhodou. Ve skutečnosti tomu tak opravdu je.
-
V Zámrsku střeží tajemství vašeho rodu
Jestli vaše rodina pochází z východních Čech a předci se příliš nestěhovali, máte velkou šanci dostat se hluboko do historie. Třeba až do 16. století!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
