Unikátní kostel a romantická zákoutí. Znáte Dobříkov?

O přesun kostela Všech svatých z tehdejší Podkarpatské Rusi se zasloužil prvorepublikový senátor Václav Klofáč. Jeho stopa v Dobříkově je dodnes velmi silná. V obci si nechal postavit vilu, o kterou pečují jeho potomci. V areálu si můžete prohlédnout malé muzeum.

12 fotografií

První písemná zmínka o Dobříkovu pochází z poloviny 14. století a ve středověku tam stála poměrně rozsáhlá tvrz, přestavěná v období renesance. Dodnes se v centru tvrziště, které obklopoval vodní příkop, zachovalo poměrně rozsáhlé sklepení a chodby. Právě přes někdejší vodní příkop vede hlavní cesta k domu Václava Klofáče a historické myslivně.

Dobříkov pozvedl a neopustil

Václav Jaroslav Klofáč byl zakladatelem a předsedou České strany národně sociální, ministrem národní obrany v první československé vládě a pozdější dlouholetý senátor. Prostředí Dobříkova si oblíbil dávno před tím, než se tu rozhodl postavit dům. V obci pobýval na letním bytě už v roce 1906, a to v domě čp. 5. Na něm je dnes umístěná pamětní deska.

Vila Václava Klofáče v Dobříkově|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Už tehdy Klofáče zřejmě zaujal prostor někdejšího tvrziště. Na ruinách středověké tvrze stála myslivna, postavená na počátku 19. století. Tu ve 20. letech minulého století, společně s celým areálem Václav Klofáč koupil. S tím, že zachová historické valy a v hájovně nechá dožít její obyvatele.

Pod altánem se nachází vstup do podzemí někdejší tvrze|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Vila ve východní části návrší, jen pár metrů od myslivny, byla dostavěná v roce 1924. Václav Klofáč měl velmi rád vesnický kolorit a místní lidi, se kterými se přátelil a scházel. To mu dobříkovští nikdy nezapomněli a také proto v období světové války nad ním drželi ochrannou ruku, stejně tak jako v době totality nad jeho domem a rodinou. O co všechno se V. Klofáč v Dobříkově zasloužil? Poslechněte si v audiu.

Kronika velkých postav našich dějin 

O dům Václava Klofáče pečuje jeho pravnučka Jana Uherová. Společně s manželem návštěvníkům otevírají také Klofáčovo muzeum v myslivně, kde řadu dokumentů a fotografií doplňuje ještě etnografická kolekce vesnického života. Velkou vzácností je historická pamětní kniha, kterou potomci V. Klofáče vždy opatrovali a doplňovali o další a další zápisy návštěv. Najdeme v ní podpis prezidenta T. G. Masaryka, který Dobříkov navštívil dokonce dvakrát a samozřejmě celé řady dalších významných osobností československého i českého veřejného života.

Kostel jako z pohádky

Kostel Všech svatých, který dnes slouží Církvi československé husitské, původně postavili v roce 1669, jak uvádí letopočet na trámu klenby, tesaři ve Velké Kopani. Je to obec v dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti, někdejší Podkarpatské Rusi. Po necelých dvou stech letech byl ale kostelík rozebrán a stěhoval se do podkarpatské vesnice Cholmovec. Začátkem dvacátých let 20. století se ale jeho stav velmi zhoršil, zejména z toho důvodu, že v Cholmovci začal vznikat nový kamenný kostel. 

Stavba kostela v Dobříkově v roce 1930, přefoceno z kroniky obce Dobříkov|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

V Cholmovci působil na četnické stanici František Makovský z Borové u Poličky. Na jeho žádost chtěl senátor Klofáč, který kostel objevil v roce 1927 při své cestě na Podkarpatskou Rus, přesunout do Borové. Nakonec ale padla volba na Dobříkov. Zchátralý kostelík zakoupil za 16.000 korun.

Z Cholmovce do Čech

V červenci roku 1930 kostel, rozebraný na jednotlivé části, putoval po železnici do stanice v Zámrsku a poté koňskými povozy do Dobříkova. Na převozu kostela a jeho znovupostavení se podílel architekt Adolf Kolena z Mukačeva, s roubením v Dobříkově pomáhal tesařský mistr z Užhorodu Cyril Bartušek. Šestého července 1931 kostelík vysvětil patriarcha Církve československé husitské Gustav Procházka. Společně s kostelem byl do Dobříkova převezen i Smírčí kříž, který, podobně jako v Cholmovci, stojí před vstupem do kostela.

Kostel Všech svatých v Dobříkově|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Kostelík Všech svatých je 15 metrů dlouhý a 6 metrů široký. Je postavený z ručně otesávaných dubových fošen a nad průčelím s arkádou se tyčí čtyřboká věž, asi 16 m vysoká. Střecha je krytá šindelem. Dobříkovský kostel má předsíň, hlavní loď a presbyterium (tzv. oltářní srub), kde je umístněný oltář.

Prostor kostela zdobí velké množství pravoslavných ikon. Poblíž vchodových dveří najdete celou řadu vyrytých nápisů. Jsou to hlavně jména a data úmrtí kněží, kteří v kostele sloužili už v 18. století. Když vstupujete do dveří, můžete si nad nimi všimnout například záznamu, kdy se v podkarpatské vesnici objevil mor. Další nápisy jsou vyryté i po obvodu vnitřních stěn kostela.

Hlavní loď kostela a ikonostas|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Kostelík Všech svatých v Dobříkově je od roku 1963 kulturní památkou. Dodnes v něm probíhají bohoslužby, a to vždy druhou a čtvrtou neděli v měsíci. Kostel v Dobříkově si můžete prohlédnout i mimo bohoslužbu, ale s průvodcem, nejlépe mimo zimní měsíce.