Už nikdy svoje dítě neuvidíš!

Ten se smutnýma očima přišel o dítě, protože se zamiloval. A zamiloval se, protože svoji ženu už nemiloval. A nemiloval ji, protože se z ní vyklubala potvora, což se ukázalo krátce po svatbě a definitivně se to potvrdilo, když jí řekl, že se chce rozvést.

„Už nikdy svoje dítě neuvidíš,“ zaječela a jemu zatrnulo. Svého tříletého syna
miloval a syn miloval jeho. Ale copak je dobré, aby dítě žilo s rodiči, kteří spolu nemluví, a když spolu mluví, tak se hádají?

„Už nikdy svoje dítě neuvidíš,“ křičela ta potvora. Ano, matky, které nedovolují
otcům, stýkat se se svými dětmi, jsou potvory. A víte, že to jsou většinou matky, které mají pouze jedno dítě?

Ženy, které mají dětí víc, většinou potvory nejsou. Prožily s otcem dětí delší dobu, jsou smířlivější, také je jim jasné, že jejich ekonomická situace nebude na nějaké vyskakování, a tak se snaží, aby otec o své děti zájem neztratil, a děti neztratily zájem o svého otce. Aby od něho měly co nejvíc. Po ekonomické i po citové stránce. To není vypočítavost. To je realita.

Ale matky, které mají jenom jedno dítě a v srdci zlobu, se mstí exmanželovi, větou: Už nikdy svoje dítě neuvidíš!

Proč by měl být špatný otec, který se chce se svým dítětem stýkat i po rozvodu?
Tisíce otců o své děti nestojí, proč by tedy měli být ti, kteří se chtějí se svým dítětem stýkat, špatní? Tito muži jsou normální, ale ženy, které vykřikují, Už nikdy svoje dítě neuvidíš!, ty mají ve své duši problém.

Taková žena se bude otci dítěte mstít za to, že ji přestal milovat, pokud ji vůbec někdy miloval. Že odešel. Že si dovolil, zamilovat se do jiné.

Nedopřát otci, aby viděl své dítě, je jediná možnost takové ženy, jak se stát důležitou. Kvůli takovým ženám, zasedají soudy. Kvůli takovým ženám, otcové i děti trpí.

Když vlak zastavil v Kolíně a já vystupovala, smutné oči muže, už nebyly smutné.
A já vám teď prozradím, co poradily moudré oči svému kamarádovi.

Kamarád přijde za exmanželkou, a zkroušeně stojí za dveřmi. Když exmanželka pootevře dveře, řekne jí, že Monika – což je jeho nová přítelkyně – má v sobotu
narozeniny a že pozvala hodně hostů. A že si proto Petříčka nemůže tuhle sobotu vzít. Jestli jí to nevadí.

A jeho exmanželka, která mu Petříčka skoro nikdy nepůjčila, v tu chvíli zbystří. Tak to tedy ne! Nebudu ti nic usnadňovat! Pěkně ti to osladím!

A začne ječet!

„Tak to mi tedy vadí! Mám už na víkend svoje plány. V sobotu v osm ráno bude stát Péťa před barákem. A v neděli v osm večer mi ho zase přivezeš. To by se ti líbilo, co, nechat mi ho doma a veselit se? Tos tedy uhodl!“

Muž smutně přikyvuje, zavře dveře svého ex-bytu a pak vesele seběhne po schodech na ulici. Nasedne do auta, kde sedí jeho Monika, zajede za roh, zastaví a obejme ji.
„Miláčku, vyšlo to! Dá nám Petříka už v sobotu ráno! A budeme ho mít až do neděle do večera!“

A oba jsou šťastní, protože oba mají Petříka rádi a oba s ním chtějí prožít nádherný víkend i za tu cenu, že muž své exmanželce právě zalhal.

A ještě jednu radu měly moudré oči, pro svého smutného kamaráda!

„Postěžuj si jí, že Monika na Petříka žárlí a že ti zakazuje, aby sis ho bral. A vsaď se, že ti ho tvoje exmanželka bude cpát každý víkend!“