V antikvariátu u Jana Sakaře je svět ještě v pořádku
Staré knihy prodává přes třicet let, jeho rukama prošly vzácné kousky, ale jak sám říká, antikvář nesmí být sběratel.
Jan Sakař začal svou profesní cestu antikváře ještě ve starém antikvariátu, který byl pod Zelenou bránou už za první republiky. Vyučený truhlář trávil mezi regály knih každé odpoledne po své pracovní době až do zavírací hodiny. Pak mu nabídli záskok za paní, která odcházela na mateřskou dovolenou, a už v antikvariátu zůstal.
Po revoluci a restitucích se s regály a krabicemi knih dvakrát stěhoval, až zakotvil v domě naproti kostelu Zvěstování Panny Marie v centru Pardubic. Je tam už přes 20 let a za tu dobu si k němu našli cestu pravidelní zákazníci, čtenáři i sběratelé.
Doba internetová
Internet přinesl do obchodování s přečtenými knihami velké změny, někteří kolegové Jana Sakaře zrušili své kamenné obchody a zřídili sklady mimo města, odkud vozí dodávky zásilky po stovkách. „Já bych to dělat nemohl,“ říká Jan Sakař, „pro mě je kontakt se zákazníky tak důležitý, že se ho nechci vzdát jen kvůli zisku.“
Internetové možnosti rozšířily prodejní dobu na 24 hodin denně a tak zatímco odpoledne je obchod prázdný, v půl čtvrté ráno si lidé běžně objednávají knihy v e-shopu.
Antikvář nesmí být sběratel
Občas se Janu Sakařovi dostane do ruky kniha, u které si říká, že další exemplář už v životě nepotká. Pak ale přijde faktura za elektřinu a on ji prodat musí. „Antikvář nesmí být sběratel!“ směje se Jan Sakař. Přesto má ve své knihovně díla, která by neprodal nikdy. Například asi 15 v kůži svázaných výtisků barona Artura Krause, které jsou zdobeny jeho erby a sama vazba je ukázkou řemeslného umění známého pardubického knihaře pana Bydžovského.
Starosti světa zůstanou za dveřmi
Když vystoupáte těch pár schodů do antikvariátu pana Sakaře a zavřete za sebou dveře, ulice se vším hlukem, shonem a Vašimi starostmi zůstane za dveřmi. A když usednete do jednoho z křesel, musíte si jen dát pozor, aby Vás otevřená kniha a příjemná hudba, která v antikvariátu potichu hraje, neuklimbaly k spánku.
U pana Sakaře musí zákazníci platit hotovými penězi. Platební terminál se mezi regály přečtených příběhů tak nějak nehodí. „Tady u mě je svět ještě v pořádku,“ říká antikvář Jan Sakař. Není proč mu nevěřit.
Související
-
Archivář Petr Boček u hororu oči nezavírá
S psaním humorných povídek a hororů začal Petr Boček v době, kdy učil na základní škole. Ne náhodou se jedna z jeho prvních knih jmenuje Nápady šíleného pedagoga.
-
Daniel Vychodil je pan učitel, který (se) rád učí
Chtěl být učitelem. Vystudoval německý jazyk a později zeměpis. Učil na základní škole ve Slatiňanech a později se stal jejím ředitelem.
-
Peškové z Čívic opravují kola víc než padesát let
Děda Václav se opravářem kol vyučil a za první republiky kola prodával jako podomní obchodník. Na jednom kole jel a rám druhého si pověsil na ramena.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.