V Česku abys lokte pohledal. V našem kraji ale máme hned dva!

Zdánlivě obyčejným, ale z pohledu historie velmi cenným kusem kovu se v Pardubickém kraji může pochlubit Litomyšl a Moravská Třebová. Na staré litomyšlské radnici najdete český loket, na moravskotřebovské zase moravský loket. Na radnicích se nacházejí z jednoho prostého důvodu. Trhy se konaly vždy na náměstích a loket jako délková míra sloužil trhovcům i kupujícím k přeměřování zboží. A řešil jejich případné neshody.

Český nebo litomyšlský loket 

Český loket je umístěný na levém pilíři věže Staré radnice na Smetanově náměstí v Litomyšli, pod secesním orlojem. Radnice byla postavena v roce 1418. „Je velmi pravděpodobné, že loket byl do zdi radnice vložen právě už v 15. století,“ vysvětluje ředitel litomyšlského archivu Oldřich Pakosta. „Kdysi sloužil hlavně k přeměřování látek, a proto byl samozřejmě umístěný na nejlépe dostupném místě. Český loket, resp. litomyšlský, měří 59.4 cm, je tedy ze všech loktů na území Čech nejdelší.“

Stará radnice na Smetanově náměstí v Litomyšli|foto:Karel Čuma

Loket se jako délková míra používal už ve starověku. Jeho existence je doložená v Egyptě, Mezopotámii, používali ho Peršané i Řekové. Měřit věci podle vlastní paže bylo přirozené a velmi jednoduché, a tak se loket jako míra, přibližně tedy polovina paže, začal používat v nejrůznějších zemích světa nezávisle na sobě.

Ve středověku bylo běžné, že každá země, dokonce každé větší město mělo svou vlastní délku loktu. Proto býval loket na náměstích zazděný, kvůli případným sporům. Loket zůstal jednou z nejdůležitějších délkových měr až do 19. století, kdy ho ve většině zemí nahradily metrické jednotky.   

Který je ten pravý?

Český (jinak také pražský nebo staroměstský) loket byl pro celé Království české ustanovený v roce 1268 za Přemysla Otakara II. "Jeho vzor byl umístěný za vraty Novoměstské radnice v Praze. Český loket měřil 59,3 cm. V Českých zemích se nadále používaly lokty různých délek, označované jako moravský, vídeňský loket, ale také loket ašský, brněnský, klatovský, krnovský, slezský, plzeňský nebo olomoucký," dodává Oldřich Pakosta. 

Zazděný loket se nachází na levém pilíři věže staré litomyšlské radnice|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Železné etalony českého lokte se nacházejí v Čechách přibližně na šesti místech, a to na zdi věže Novoměstské radnice v Praze, na vratech Hradčanské radnice v Praze, v ostění vrat radnice v Mělníku, v pilíři radnic v Litoměřicích a Litomyšli a vedle vchodu do radnice v Bělé pod Bezdězem. Délka českého lokte je také vyryta přímo v kamenném ostění slavnostního vstupu do radnice v Hostinném. 

Moravský loket je zazděný v ostění renesanční radnice v Moravské Třebové a měří 79,8 cm. Na území Moravy se nacházejí pouze dva zazděné moravské lokty. Ten druhý můžete najít na radnici v Kyjově. Unikátní záležitostí moravskotřebovské radnice je také zazděné motovidlo, nástroj, který sloužil k navíjení ručně soukané příze do přaden.