1492: Kolumbus objevuje Ameriku, Moravská Třebová renesanci

Portál s latinským nápisem a datací 1492
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Portál s latinským nápisem a datací 1492

První renesanční památky na našem území vznikly na zámcích v Moravské Třebové a Tovačově. Patří k nejstarším ve střední Evropě. Vytesané jsou do kamene.  

Stejný letopočet, rok 1492, zdobí dva vstupní portály. Na zámku v Tovačově jde o bránu 96 metrů vysoké Spanilé věže. V Moravské Třebové latinský nápis s údajem 1492 najdete na jižní bráně zámeckého nádvoří. Původně byl ale portál umístěný jinde a navíc ho zdobily dva renesanční portréty.

Zámecký areál v Moravské Třebové

Moravskotřebovský zámek vznikl na místě někdejšího hradu ze 13. století. V roce 1486 ho získal Ladislav Černohorský z Boskovic a do Moravské Třebové přenesl svoje sídlo. Byl to velmi vzdělaný člověk, studoval v italské Ferraře, Boloni nebo Padově. Přál si, aby jeho zámek odpovídal modernímu stylu italské renesance. A v tomto duchu ho také začal v roce 1490 přestavovat.

Poklady Moravské Třebové

Pískovcový portál je jedním z mála svědků vlastního počátku renesanční přestavby zámku. Dnes je vsazený do jižní brány na nádvoří, původně se ale nacházel nad hlavním vchodem, průjezdem do starého zámku. Tato část objektu byla po požáru v roce 1840 stržena. K raně renesančním památkám patří také mramorové reliéfy s portréty Ladislava z Boskovic a jeho ženy Magdalény z Dubé a Lipé. Datují se rokem 1495. Na jižní bráně zámku dnes můžete vidět jejich kopie, originály jsou součástí zámecké expozice Poklady Moravské Třebové.

Portál s nápisem „Ladislaus de Boskovic et Nigromonte dominus castri huius me fecit sub Anno Domini 1492“ (v překladu Ladislav z Boskovic a Černé Hory, pán tohoto hradu, mě postavil léta páně 1492) je považovaný za jednu z nejpůvodnějších renesančních památek ve střední Evropě. Pokud jde o postupy kamenické práce, ocitá se ještě na cestě mezi gotikou a renesancí (stejně jako portál tovačovského zámku nebo okenní ostění Vladislavského sálu na Pražském hradě, datované do roku 1493). Portrétní medailony Ladislava z Boskovic a jeho ženy jsou už ale vytvořené čistě v duchu renesance.  

Další osvícený majitel

Původní členění a půdorys „starého“ zámku dnes připomíná dlažba na nádvoří. Zámecký areál v době pánů z Boskovic odděloval od města příkop a do zámku se vstupovalo přes kamenný most. I další majitelé z boskovického rodu zámek upravovali, zásadní přestavba ho ale čekala s příchodem Ladislava Velena ze Žerotína. Díky němu se na přelomu 16. a 17. století stala Moravská Třebová střediskem vzdělanosti. Ladislav Velen totiž, po svých studiích a pobytu v Itálii, pozval na svůj dvůr celou řadu významných učenců a umělců. Mimo jiné italského stavitele J. Mottalu de Bonamone, aby dokončil renesanční přestavbu zámku. Z této doby pocházejí zámecké manýristické arkády.

Ladislav Velen ze Žerotína

Ladislav Velen ze Žerotína na svůj dvůr pozval také italského astrologa a alchymistu Marca Eugenia Bonacinu, který se stal zároveň dvorním lékařem. Jeden z návštěvnických okruhů vás proto zavede do laboratoře Mistra Bonaciny. Přestavu o tom, jak se zámek v Moravské Třebové v průběhu staletí proměňoval, si můžete udělat v expozici Poklady Moravské Třebové. Tam také uvidíte i jednu z nejcennějších památek, flanderskou tapiserii z počátku 16. století s příběhem tragické postavy starověkých mýtů Ifigénie.  

Spustit audio

Související