1492: Kolumbus objevuje Ameriku, Moravská Třebová renesanci
První renesanční památky na našem území vznikly na zámcích v Moravské Třebové a Tovačově. Patří k nejstarším ve střední Evropě. Vytesané jsou do kamene.
Stejný letopočet, rok 1492, zdobí dva vstupní portály. Na zámku v Tovačově jde o bránu 96 metrů vysoké Spanilé věže. V Moravské Třebové latinský nápis s údajem 1492 najdete na jižní bráně zámeckého nádvoří. Původně byl ale portál umístěný jinde a navíc ho zdobily dva renesanční portréty.
Moravskotřebovský zámek vznikl na místě někdejšího hradu ze 13. století. V roce 1486 ho získal Ladislav Černohorský z Boskovic a do Moravské Třebové přenesl svoje sídlo. Byl to velmi vzdělaný člověk, studoval v italské Ferraře, Boloni nebo Padově. Přál si, aby jeho zámek odpovídal modernímu stylu italské renesance. A v tomto duchu ho také začal v roce 1490 přestavovat.
Poklady Moravské Třebové
Pískovcový portál je jedním z mála svědků vlastního počátku renesanční přestavby zámku. Dnes je vsazený do jižní brány na nádvoří, původně se ale nacházel nad hlavním vchodem, průjezdem do starého zámku. Tato část objektu byla po požáru v roce 1840 stržena. K raně renesančním památkám patří také mramorové reliéfy s portréty Ladislava z Boskovic a jeho ženy Magdalény z Dubé a Lipé. Datují se rokem 1495. Na jižní bráně zámku dnes můžete vidět jejich kopie, originály jsou součástí zámecké expozice Poklady Moravské Třebové.
Portál s nápisem „Ladislaus de Boskovic et Nigromonte dominus castri huius me fecit sub Anno Domini 1492“ (v překladu Ladislav z Boskovic a Černé Hory, pán tohoto hradu, mě postavil léta páně 1492) je považovaný za jednu z nejpůvodnějších renesančních památek ve střední Evropě. Pokud jde o postupy kamenické práce, ocitá se ještě na cestě mezi gotikou a renesancí (stejně jako portál tovačovského zámku nebo okenní ostění Vladislavského sálu na Pražském hradě, datované do roku 1493). Portrétní medailony Ladislava z Boskovic a jeho ženy jsou už ale vytvořené čistě v duchu renesance.
Další osvícený majitel
Původní členění a půdorys „starého“ zámku dnes připomíná dlažba na nádvoří. Zámecký areál v době pánů z Boskovic odděloval od města příkop a do zámku se vstupovalo přes kamenný most. I další majitelé z boskovického rodu zámek upravovali, zásadní přestavba ho ale čekala s příchodem Ladislava Velena ze Žerotína. Díky němu se na přelomu 16. a 17. století stala Moravská Třebová střediskem vzdělanosti. Ladislav Velen totiž, po svých studiích a pobytu v Itálii, pozval na svůj dvůr celou řadu významných učenců a umělců. Mimo jiné italského stavitele J. Mottalu de Bonamone, aby dokončil renesanční přestavbu zámku. Z této doby pocházejí zámecké manýristické arkády.
Ladislav Velen ze Žerotína na svůj dvůr pozval také italského astrologa a alchymistu Marca Eugenia Bonacinu, který se stal zároveň dvorním lékařem. Jeden z návštěvnických okruhů vás proto zavede do laboratoře Mistra Bonaciny. Přestavu o tom, jak se zámek v Moravské Třebové v průběhu staletí proměňoval, si můžete udělat v expozici Poklady Moravské Třebové. Tam také uvidíte i jednu z nejcennějších památek, flanderskou tapiserii z počátku 16. století s příběhem tragické postavy starověkých mýtů Ifigénie.
Související
-
Existuje stroj času? V Moravské Třebové jeden takový postavili
Když vstoupíte do Brány času, obklopí vás výjimečné události. Dostanete se do jiného časoprostoru. Třeba do doby, kdy se z Moravské Třebové staly Moravské Athény.
-
Nejstarší český akt je pardubická Štěstěna, okouzluje téměř 500 let
Lidé ke svému životu potřebují štěstí. A dobře to věděli i Pernštejnové, stejně jako si to, že štěstí může být proměnlivé a má mnoho podob.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
