V Dašicích trestali nepoctivce v máchadle, nevěstky na pranýři

19. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Grácie Mařenka zdobí dašické náměstí T.G. Masaryka

Východočeské výlety se tentokrát vydají do Dašic na Pardubicku. Městečko, které má jen něco málo přes 2 tisíce obyvatel překvapí starobylým náměstím, ale také řadou dalších zajímavostí a památek.

Asi každého, kdo Dašicemi projížděl, napadlo, kde se v tak malém městečku vzalo tak velké náměstí. To má plochu víc než hektar a nese jméno po prvním prezidentovi Československa. „Náměstí Tomáše Garrigue Masaryka je 88 metrů široké a skoro 130 metrů dlouhé. Je to památková zóna,“ říká náš průvodce, dašický patriot a někdejší kronikář města Vladimír Stibor.

Grácii tady říkají Mařenka

Náměstí lemují měšťanské domy s renesančními fasádami. Zdobí ho také litinová kašna se sochou Grácie z roku 1822. „My Dašičáci ji říkáme Mařenka,“ usmívá se Vladimír Stibor.

Mařenka ale není jediná sochařská výzdoba náměstí. Najdeme zde také pískovcové sochy svatého Václava, Barbory a Norberta a uprostřed náměstí stojí socha svatého Jana Nepomuckého a Boží muka. Dašické náměstí sloužilo především pro konání trhů. První písemná zmínka o Dašicích je už z roku 1318.

Nevěstky na pranýř, šejdíři do máchadla

Uprostřed náměstí byla dřevěná radnice a také máchadlo, kde byli trestáni nepoctiví řemeslníci. „Bylo tam jak máchadlo, tak pranýř. K němu se přivazovaly nevěstky. V máchadle byli trestáni třeba pekaři, kteří šidili na váze chleba. Bylo to takové zostuzení, ale trestalo se tam nejen v létě, ale i když mrzlo,“ popisuje výkon středověké spravedlnosti Vladimír Stibor.

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie se stavěl 30 let

Sto metrů od náměstí najdeme barokní kostel Narození Panny Marie postavený na přelomu 17. a 18. století.  Tady zabočíme do Hrdličkovy ulice, mineme barokní faru a po ocelové lávce přejdeme přes vodní náhon. Tady se tyčí vodárenská věž.

Vodárna zamrzla, praskla a dosloužila

„Je vysoká 24 metrů. Zajímavostí je, že v roce 1929 byly tuhé mrazy, nádrž na vodu, která je nahoře, zamrzla a praskla a od té doby už neslouží svému původnímu účelu,“ rozhlíží se Vladimír Stibor a upozorňuje, že jsme tak trochu na ostrově – z jedné strany ho lemuje říčka Loučná, z druhé strany pak náhon někdejšího mlýna. „Támhle je hospoda Na ostrově, byla otevřena v roce 1764,“ upozorňuje na tradiční hospodu dašický patriot.

Hrdličkova ulice je asi tou nejhezčí v Dašicích

Hrdličkova ulice nás dovede zpět na hlavní silnici. Tady je další dašická památka – novorenesanční vodní mlýn. Tady už se víc než sto let obilí nemele. Síla Loučné ale pohání pár Francisových turbín. Majitel Tomáš Klásek nám ukazuje srdce malé vodní elektrárny: „Je to práce firmy Josef Prokop a synové z roku 1922 a funguje to dodnes.“

Od mlýna vidíme na další perlu města – Dašické pivovarské sklepy, kde dnes sídlí stylová restaurace. „Sklepy jsou z roku 1616. Jsou to ledařské sklepy, kde se skladoval led ze sousedního rybníka a hned vedle je pivovarský sklep na skladování sudů s pivem a vedle je pak samotný minipivovar,“ rozhlíží se po podzemní restauraci zaměstnanec zdejšího pivovaru Jakub Skala. A dašické pivo se tady vaří podle původní receptury ze 17. století.

Spustit audio

Související