V Žumberku mají slunečný vrch a podle legendy i poklad v podzemí

Od středověku tam stával mohutný hrad, dnes je z něj romantická zřícenina. Žumberk na Chrudimsku nepatří mezi velké obce, ale překvapí množstvím kulturních a technických památek. A malebnou přírodou.

Název městyse Žumberk vznikl zkomoleninou ze slova sonnenberg, tedy slunečný vrch. Právě tak se nazýval nejprve středověký hrad a pak také městečko, které kolem něj vzniklo. Místní jsou na jméno městyse hrdi, přestože se často plete se Žamberkem. Nebo se Žumberkem v jižních Čechách. Cestovatele může mást i jedna z místních částí, která se jmenuje jako město na Moravě, Prostějov. A název další žamberské osady Částkov najdeme také například ve Zlínském nebo v Plzeňském kraji.

Tajemný slunečný hrad

Nejstarší historie Žumberka spadá do 13. století. Zřejmě někdy v té době vystavěli na slunečném ostrohu opevněný hrad. Z něho je dodnes krásný výhled do okolní malebné krajiny. Prvním jeho známým majitelem byl nepokojný vladyka a loupeživý rytíř Pilunk. Po jeho uvěznění připadl hrad Pánům z Boskovic. Jejich panování na Žumberku připomíná první písemná zmínka o hradě, ale také erbovní kámen na kostele. Je to unikátní památka, jediná svého druhu v České republice. Je ale na fasádu připevněna chybně, vzhůru nohama. Stalo se to při jedné z přestaveb kostela.

Hrad Žumberk velmi často střídal majitele, a to byl možná důvod jeho postupného zániku. Jako poslední na něm v letech 1760 – 1770 žil slavný lékař Devoty. Od té doby pustl a sloužil především jako stavební materiál na stavbu okolních domů. Z jeho kamene prý také postavili rozsáhlý komplex novověkého hospodářského dvora. Z hradu do dnešních dnů zbyla jen půvabná zřícenina na kopci s dochovanou částí s renesančními sgrafity a sklepením. Podzemní chodba ale po několika metrech končí, je zasypána. Podle pověstí je tam poklad, který hlídá černý pes. Dnes jsou to ale spíš netopýři, kteří tam pravidelně zimují.

Kostel, kašna, studna

Podle další legendy prý vedou podzemní chodby ze Žumberka až na Pražský hrad. Nebo alespoň pod celým náměstím. Na tak malou obec, s pouze 280 obyvateli, je tam až nezvyklé množství kulturních či jiných památek nebo zajímavých staveb. Vévodí mu původně gotický kostel Všech svatých, několikrát přestavěný. Jako farní je poprvé zmiňován v roce 1349, což je také první písemná zmínka o Žumberku. Půvabné panorama kostela pak doplňuje dřevěná zvonice, která stojí v jeho těsné blízkosti. Kousek od ní je honosné sousoší sv. Jana Nepomuckého z 19 století nebo Památník padlým v 1. světové válce.

Náměstí v Žumberku nese název Laušmanovo. Pojmenovali ho po místím rodákovi Bohumilu Laušmanovi, někdejším poslanci Národního shromáždění. Byl to sociálně demokratický politik, který skončil v roce 1953 v komunistickém žaláři, kde o deset let později za záhadných okolností zemřel. V Žumberku mají i památkově chráněný mlýn, několik zajímavých staveb lidové architektury, na náměstí kašnu z roku 1901 nebo technickou památku – studna s rumpálem. A na budově bývalé školy, která dnes slouží i jako úřad městyse, jsou záhadné hodiny, o kterých nikdo neví, jak je uvést do provozu, aby fungovaly po celých den.

Spustit audio

Související