Vánoce ve Slatiňanech. Na zámku na vás dýchne kouzlo starých časů
Už se začátkem adventu se státní zámek ve Slatiňanech převlékl do vánoční atmosféry a pořádá speciální prohlídky. Zavedou vás do období začátku minulého století.
Adventní a vánoční prohlídky na slatiňanském zámku jsou stále obíbenější. Aktuálně si je můžete užít mezi svátky ve dnech 27.a 30. prosince. Brána zámku bude otevřená ještě od 5. do 7. ledna. Vánoční trasa vás provede vyzdobenými interiéry přízemí zámku a podívat se můžete take do zámecké kuchyně v suterénu.
Speciální prohlídky vás zavedou zpátky v čase o více než 120 let. Připomínají dobu začátku minulého století, kdy Slatiňany byly domovem rodiny knížete Františka Josefa z Auerspergu. Jak to tenkrát o Vánocích vypadalo v zámecké kuchyni, jaké pokrmy nesměly chybět na štědrovečerní tabuli a proč se dárky dávaly na bíle prostřený stůl? Poslechněte si audio Východočeských výletů.
Vánoce s ústředním topením
Auerspergové, nejslavnější majitelé slatiňanského zámku, měli dvě místa, kde trávili Vánoce. Záleželo na tom, kolik příbuzných se vlastně na svátky chtělo sejít. Při velkých rodinných setkáních už šlo o desítky hostů, společně s personálem to mohlo být až sto lidí. V takovém případě se sváteční chvíle odehrávaly ve větším auerspergském sídle, a to na zámku ve Žlebech. Pokud se příchod Vánoc slavil v užším rodinném kruhu, padla volba právě na Slatiňany.
„O tom, jaké byly Vánoce na zámcích ve Žlebech a ve Slatiňanech, se dozvídáme v pamětech prince Aloise z Auerspergu,“ vysvětluje kastelán slatiňanského zámku Jaroslav Bušta. „V těchto vzpomínkách princ mluví o Žlebech jako o zámku, který dlel pevně v čase jeho dědečka. Princ měl na mysli třeba to, že se hosté budili v posteli v párou u úst a koupali se v německých škopcích. Zato Slatiňany byly daleko útulnější a modernější. Zámek už měl ústřední topení a také komfortní koupelny.“
Štika, úhoř, losos a pstruh
V suterénu zámku si můžete prohlédnout unikátní kuchyni s dobovým vybavením z počátku minulého století. Její dominantou jsou velká kamna s třemi troubami, grilem i háky na uzení masa. Součástí kuchyně je dodnes část původního nádobí, třeba měděných hrnců. Tady se dozvíte, jak probíhaly přípravy, a to nejen štědrovečerního pokrmu, pod taktovkou někdejšího šéfkuchaře Karla Bluma.
V přízemí zámku uvidíte slavnostně vyzdobenou a připravenou jídelnu se štědrovečerní tabulí. „Na stole samozřejmě nesměla chybět ryba. Ve šlechtickém prostředí ale rozhodně nebyl kapr na prvním místě, z toho se připravovala většinou jen polévka. Největší lahůdkou byla štika, následoval úhoř, losos a pstruh,“ dodává kastelán Jaroslav Bušta.
Ve vedlejším salonu se dozvíte o tradici zdobení vánočního stromu. „Ve Slatiňanech to bývala vysoká jedle z místního polesí. Díky fotografiím dokonce víme, jak Auerspergové stromek krášlili, byla to opravdu bohatá a zřejmě i barevná výzdoba, fotky máme ale samozřejmě jen černobílé,“ říká s úsměvem kastelán.
Ponožky a vláček
Poslední Vánoce na Slatiňanském zámku, a to v roce 1944, slavili Karel Trauttmansdorff s manželkou Blankou a čtyřmi syny ve věku jeden až osm let. Jeden z nich, Petr, si tenkrát nakreslil, co dostal pod stromeček. Dětská kresba se zachovala a návštěvníci si ji mohou prohlédnout. Stejně jako originální, historicky starší dárky, které se pod vánočním stromečkem objevily na přelomu 19. a 20. století.
„Jakou podobu měla nadílka, víme díky historickým fotografiím. Dárky nejsou zabalené, pokládaly se na bíle prostřený stůl. Byla tam například kniha, kterou v roce 1899 dostala princezna Charlotta, konkrétně román ve francouzštině Dvacet tisíc mil pod mořem od Julese Verna,“ upřesňuje Jaroslav Bušta.
Pohled do historie
To, co odlišuje slatiňanský zámek od podobných památek, je jeho autentičnost. V interiérech zůstal původní mobiliář a dokonale se zachovalo i technické zázemí zámku, jako například již zmíněná zámecká kuchyně, umývárna nádobí, ledárna, kotelna anebo historická koupelna. A tak má při prohlídce většina návštěvníků pocit, jako by zámek jeho majitelé právě opustili.
První zmínka o slatiňanském zámku, tehdy samozřejmě ještě tvrzi, pochází z druhé poloviny 14. století. Od konce 16. století se na zámku vystřídaly desítky majitelů. V roce 1732 zámek koupil Josef František, hrabě ze Schönfeldu a sňatkem jeho dcery pak zámek přešel do vlastnictví Auerspergů. V roce 1878 se kníže František Josef Auersperg oženil s Vilemínou Kinskou. Společně si nechali zámek přestavět na moderní sídlo. Rodině Auerspergů zámek patřil do roku 1942, po tři roky ho vlastnil J.F. Trauttmansdorff. V roce 1945 byl zámek vyvlastněn.
Související
-
Kočičí hrádek děti milují. Dobývají ho už 120 let
Jde o nejmenší hrad našeho kraje, který ale rozhodně patří mezi turistické atrakce. Za vstup platit nemusíte. Stačí se protáhnout hlavní branou a už jste přímo na nádvoří.
-
Kdo vypil víno ze slatiňanského zámku? Pátrání po zmizelém majetku připomíná detektivku
A v roce 1945 byl zámek zkonfiskován. Tuhle větu jste nejspíš slyšeli při návštěvě státních památek. Co se dělo potom, mapuje výstava Šlechtická sídla...
-
Zámecký areál ve Slatiňanech se proměnil. Čím vás okouzlí jeho zahrada a expozice?
Slatiňanský zámek prošel největší rekonstrukcí za posledních 120 let. Na návštěvníky čeká spousta novinek, a to jak ve venkovním areálu, tak i v zámecké expozici.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
