Victor Hugo zaletěl do Pardubic. Připomene ho balón nad zámkem
Letos je to 130 let od dramatického přeletu francouzských větroplavců z Prahy východním směrem. Událost oživí netradiční formou Východočeské muzeum v Pardubicích. V úterý 24. srpna zve veřejnost do horkovzdušného balónu přímo na zámeckých valech.
Aktualizace:
Předpověď předvídá vítr o síle podstatně větší, než maximálně povolené 2 m/s. Za těchto podmínek by ani upoutaný balón na valech nebyl bezpečný. Muzeum se tak rozhodlo akci bez náhrady zrušit.
Vznést do vzduchu se můžou návštěvníci akce od 17 do 20 hodin. „Pravidla jsou dnes už mnohem přísnější než v roce 1891. Počkáme na lepší počasí. Původně jsme chtěli letět o týden dřív. Vidět balón v historickém centru a s kulisou zámku není tak typické. Proto jsme připravili soutěž. Lidé ho můžou vyfotografovat a snímek nám poslat e-mailem. Ty nejlepší následně oceníme. A třeba za 130 let se bude vzpomínat na naši vzpomínku,“ usmívá se ředitel muzea Tomáš Libánek.
Poryvy zlomily konexe
A co se vlastně tenkrát stalo? 13. srpna 1891 podnikli Francouzi Luis Godard a Eduard Sourcouf let balónem Victor Hugo ze Zemské jubilejní výstavy v Praze do Pardubic. „Tímto směrem letěli proto, že tam zrovna foukal vítr. Balón samozřejmě nemá motor. Tito zkušení větroplavci měli tak trochu za úkol zachránit Zemskou jubilejní výstavu. Ta totiž potřebovala atrakci, kterou původně měl být český balón Kysibelka. Ten ale při prvním neupoutaném letu prasknul,“ říká historik Jan Tetřev.
Kvůli silnému větru se zdálo, že ani francouzský balón nebude moci letět. „Protože s větroplavci měl být taky poručík Coudenhove, tedy člověk dobře zapsaný u vedení výstavy, dostali povolení k letu. Putovali přes Nehvizdy, Sadskou, Týnec nad Labem, Přelouč. Proto jsou zapsaní v řadě kronik. Cestou chodily do Prahy telegrafické zprávy o tom, kde přesně balón zrovna je. Nad Pardubicemi se objevil kolem 19:40.“
Koš ryl v zemi
Přistání zkoušel balón na více místech. Nakonec ho podle Tetřeva vítr zanesl za Pardubice, směrem k Pardubičkám. „Právě tam větroplavci odhodili zbytek zátěže a začali z balónu vypouštět plyn. Pokud máme věřit novinové zprávě, tak sebou nejdřív pořádně fláknul o zem. Vyhozená kotva měla vyrvat nějaký strom na břehu Chrudimky. Do koše se nabrala spousta hlíny z pole. V té době byl balón ještě ve vzduchu. Nakonec to s nimi bouchlo někde na Nemošické stráni, zhruba mezi Zámečkem a Drozdicemi. Myslím si, že větroplavci byli rádi, že přežili.“
Po přistání se, jak říká historik Tetřev, seběhli lidé z celého okolí. „První, kdo uměl francouzsky, byl jeden z učitelů měšťanské školy. Začalo vítání a hlavně skládání, svinování balónu. Musel se z něj vypustit všechen plyn. Pak se balón naložil na vůz, který jeden občan rychle přistavil. To už bylo asi půl desáté večer.“
„U Kostelíčka hrála kapela francouzskou hymnu. Následoval obrovský mejdan, ze kterého se balónisté dostali někdy až ve dvě hodiny v noci. Místní mládež vypřáhla koně a sami je odvezli do hotelu na dnešní třídě Míru. Druhý den museli na hon, následně jeli kočárem na Kunětickou horu, posléze na radnici a k veliteli posádky. Konečně odjet do Prahy mohli až odpoledne vlakem. Zbylo z toho pár fotek a příjemná vzpomínka na dva Francouze a jednoho Němce, kteří se najednou objevili v Pardubicích,“ dodává Tetřev.
Související
-
Kam vedou tajemné dveře na pardubickém zámku?
Vilém z Pernštejna na přelomu 15. a 16. století svůj zámek důkladně opevnil. Obranné valy nezdolaly ani vojska Švédů. Přesto do jejich útrob někdo pronikl. Tajně.
-
Jeskyně pod věží. Na pardubickém zámku budete jako slepí brouci
Krápníky, kolonie vrápenců, jezírko, kapající voda. Za jeskyněmi letos nemusíte vyrážet jenom do krasových oblastí.
-
Nejstarší zeď v Pardubicích. Na zámku objevili zbytky věže ze 14. století
Je to objev, který mění pohled na nejstarší dějiny zámku v Pardubicích. Archeologové narazili na mohutnou zeď z opuky, která tu tvořila obytně obrannou hranolovou věž.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
