Vydejte se do Egypta nebo Japonska. Máte na to jednu sezónu

Moravskotřebovské muzeum uchovává nejen vzácné památky regionu, ale také umělecké předměty a etnografický materiál z různých koutů světa. Jednou z velkých podsbírek je totiž kolekce předmětů, které ze svých cest okolo světa posílal moravskotřebovský rodák a mecenáš Ludwig Holzmaister. Ve městě pro ně nechal postavit velké muzeum.

Ludwig Holzmaister muzeu věnoval kolekce mimoevropského umění. Ty dnes čítají na stovky artefaktů, fotografií a dalších dokumentů. Vůbec největší soubor pochází z Indie, výjimečná je samozřejmě sbírky staroegyptských památek, druhá největší v Česku, a také například soubor japonského umění.

Na cestě okolo světa

Ludwig Vincenz Holzmaister se narodil 31. července 1849 jako třetí syn moravskotřebovského obchodníka. Rodina ale z Moravské Třebové v roce 1857 odešla do Rakouska. O pár let později odjel Ludwig do USA za svým strýcem a stal se jeho společníkem ve firmě, později si založil vlastní společnost o oblasti textilní výroby.

V roce 1902 Ludwig Holzmaister navštívil Moravskou Třebovou a místnímu muzejnímu spolku slíbil, že bude posílat zajímavé předměty ze svých cest po světě, které podnikal se svou druhou ženou. Jako první přišla zásilka z Japonska, obsahující porcelán nebo samurajské meče. Ludwig Holzmaister navštívil také Austrálii, Tasmánii a Nový Zéland, Barmu nebo Indii. Cílem jeho cest byl také Egypt i Súdán.

Do severní Afriky se manželé Holzmaisterovi vrátili ještě na přelomu roku 1911 a 1912, právě tehdy zakoupili i egyptskou mumii. To už ale Ludwig Holzmeister nechal v Moravské Třebové postavit nové muzeum v novorenesančním stylu, které díky jeho finanční podpoře vznikalo v letech 1904 - 1906.

Příběhy muzejní sbírky

Muzejní sbírka moravského muzea je rozmanitá, Holzmaisterova kolekce mimoevropského umění je jen jednou částí. Muzeum nyní, s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky, vydalo novou publikaci a první velkoformátový katalog sbírkových předmětů. Vyšla při příležitosti 150. výročí muzejní tradice v Moravské Třebové a přibližuje 150 příběhů vybraných sbírkových předmětů.

Mumie egyptské princezny Hereret|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Publikaci 150 let muzejnictví v Moravské Třebové připravili historikové muzea Lucie Žáková a Tomáš Thun. Mimo jiné prezentuje i předměty, kterým nebyla dosud věnovaná badatelská pozornost. V některých případech šlo dokonce o překvapení. Historik Tomáš Thun například v depozitáři objevil dosud neznámou nobilitační listinu, tedy dokument povyšující jednoho z moravskotřebovských občanů do šlechtického stavu.

Nejslavnější exponát

Muzeum v Moravské Třebové se začne opravovat na konci letošního roku. Cílem projektu je mimo jiné také rozšíření a modernizace stávajících expozic. Promění se i nejnavštěvovanější sál, tedy Muzeum princezny, s dominantou mumifikovaných ostatků ženy starého Egypta, známé jako Hereret.

Princezna Hereret byla balzamována a její mumie uložena do kartonážového obalu a dvou rakví z cedrového dřeva|foto:Městské muzeum Moravská Třebová

Mumifikované ostatky Egypťanky, uložené ve dvou rakvích z cedrového dřeva, jsou umístěné ve speciální skleněné vitríně. Viditelná jsou pouze chodidla, protože mumii chrání původní a dodnes velmi zachovalý obal, tzv. kartonáž. Ta je bohatě zdobena, takže mumie patří mezi nejkrásnější staroegyptské památky v Česku.  

Mumie ženy byla nalezena v oblasti města Lahún, v archeologické lokalitě na jihovýchodním okraji fajjúmské oázy, asi osmdesát kilometrů pod Káhirou. Pochází z 10. až 8. století př. Kr., pravděpodobně z období panování 22. dynastie. Šlo o osobu vyššího postavení, jak lze usoudit podle způsobu pohřbení. Badatelé, na základě jednoho z nápisů na rakvi, označují mumifikovanou ženu jako Hereret.

V expozici muzea si můžete prohlédnout také mumie kočky nebo poštolky a další staroegyptské památky, jako například vešebty, pohřební figurky, které se ukládaly do hrobu společně se zemřelým. Expozici egyptských památek doplňuje vizualizace, vytvořená na základě výzkumu mumie pomocí tomografu a prohlédnout si tu můžete i 3D rekonstrukci obličeje Hereret, která moravskotřebovské muzeum proslavila.