Vydejte se na Králický Sněžník. Budete pod ochranou Krulišáka a Rozvodnice
Krkonoše mají Krakonoše, Orlické hory Rampušáka s Kačenkou, a Králický Sněžník Krulišáka s Rozvodnicí. Kde se vzali? Krulišák vychází z německého názvu Králík - Grulich. A protože k sobě potřeboval partnerku, zrodila se Rozvodnice.
Podle současného ředitele Městského muzea Králíky Michala Kose za to může jeho předchůdce. „Když se ho v Informačním centru zase někdo ptal, jestli má Králický sněžník nějakého ochránce, vypálil od stolu: No jasně, je to Krulišák. A proč Rozvodnice? To souvisí zase s horou Klepáč v králickém masivu, kde máme raritu: hlavní trojí evropské rozvodí,“ vysvětluje Michal Kos.
Největší lákadlo
Nejvíc lidí stále láká výstup na Králický Sněžník. Pro ředitele Městského muzea Králíky je tento výšlap skutečně nádherným turistickým zážitkem. „ Nejvíc si užiju vycházku mezi slonem a pramenem řeky Moravy. To už ze sebe shodím batoh a procházím se po rovince asi dvě stě metrů. Dívám se dolů lavinovou dráhou do údolí řeky Moravy, a užívám si to.“
Pardubický kraj má tři nové národní kulturní památky
Pardubický kraj má více než 2 tisíce nemovitých kulturních památek. 18 z nich Národní památkový ústav prohlásil za národní kulturní památky. Nově se tímto označením můžou chlubit tři další - poutní areál Hora Matky Boží u Králík na Orlickoústecku, kostel Panny Marie Pomocné na Chlumku u Luže na Chrudimsku a do třetice areál s kostelem Povýšení svatého Kříže v Jaroměřicích na Svitavsku.
Dalším lákadlem v králické oblasti je poutní místo Hora Matky Boží, které vzniklo na přelomu 17. a 18. století. Původně to byl mariánský kopec, kam putovali poutníci poprosit o odpuštění. Poutníci chtěli drobnosti, které by si z poutního místa odnesli. A tak lidé z Králík začali vyřezávat různé růžence, hračky a nakonec betlémové figurky. Ty nakonec slavily největší úspěch. V 18. a 19. století proudily z Králík statisíce figur i do zahraničí.
Zmatky kolem první písemné zmínky o Králíkách
V Králíkách slavili v červnu 450 let od první písemné zmínky. A některým lidem to přišlo divné. V roce 1967 se totiž slavilo 600 let. Kam se tedy ty stovky let ztratily?
„Vychází to zřejmě z nepřesné interpretace listiny, která se dochovala a figurují tam Karel IV. A Čeněk z Potštejna. Listina pojednává o horách, možná dolech, v žádném případě ale ne o osadě, obci, natož o městě,“ vysvětluje Michal Kos.
První doložená písemná zmínka o Králíkách je z roku 1568. Ta pravá listina je vlastně protokol desek zemských. „Vymezují se v něm hranice mezi dvěma rody a jako svědkové jsou tam přizváni občané z Králík,“ uzavírá ředitel Městského muzea Králíky Jan Kos.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
