Vypěstujte si křen, který nechutná jako piliny od truhláře

7. prosinec 2020

Křen selský je zdrojem mnoha vitamínů a minerálních látek. Obsahuje látky, které podporují trávení a urychlují metabolismus. Ne náhodou se podává ve společnosti s uzeným masem, ovarem a dalšími tučnými pochutinami. Nejlepší je křen z vlastní zahrady. Zasadit ho můžete třeba ještě dnes.

„Sazenice křenu v zahradnictví asi neseženete. Ale určitě vám kousek křenu vykopne váš známý přímo na své zahradě. Křen je v podstatě plevel, který roste sám, pokud má dostatek světla a vlhka,“ říká pardubický zahradník František Hlubocký.

Kořínky v síle tužky poslouží jako sazenice

Křen selský se sklízí v listopadu a v prosinci. To je v nejlepší kondici. Dolování křenu není složité. Kořeny křenu se mohou vykopávat už ve dvou letech. V té době má rostlina už mnoho postranních kořínků v zemi,  a díky nim zase samovolně obroste.

Kořínky v síle tužky nemusíte vyhazovat. Darujte je někomu, kdo křen nemá. Zasadit si ho můžete kdykoliv, křen není náchylný na mráz, je to v podstatě nesmrtelná rostlina. Pokud chcete, aby vám dobře rostl, vyberte mu světlejší a vlhké místo někde v rohu zahrady.

Spalovač tuků podle Františka Hlubockého

Ingredience
  • 30 dkg křenu
  • 1 dcl vody
  • 1 dcl oleje
  • 2 polévkové lžíce octa
  • 1 čajová lžička soli
  • 2 čajové lžičky cukru

Křen rozmixujte nebo nastrouhejte na jemném struhadle a přidejte ostatní suroviny, dobře promíchejte.  V lednici tato směs vydrží až dva měsíce. Kvůli konzervaci můžete přidat neškodnou kyselinu sorbovou.

„Nastrouháním se velmi dobře uvolní silice, které křen obsahuje. Touto úpravou získá na chuti,“ doporučuje svůj recept zahradník.

Poslechněte Radioporadnu a dozvíte se také, jak pečovat o vánoční hvězdu a kam umístit natrhané barborky.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.