Z Pardubic do Metropolitní opery. Konzervatoř otevírá dveře na světová pódia
Konzervatoř Pardubice slaví v letošním školním roce 40 let své existence. Za tu dobu vychovala více než tisíc hudebníků. Celá řada z nich je doma na světových operní scénách a v koncertních sálech.
Konzervatoř Pardubice je jediná profesionální hudební škola ve východočeském regionu. Vznikla v roce 1978. U jejího zrodu stál operní pěvec a pedagog Miloslav Stříteský a varhaník Václav Rabas. Škola původně sídlila v Havlíčkově ulici, výuka ale probíhala i na dalších místech v Pardubicích. V roce 1990 konzervatoř získala budovu někdejšího OV KSČ, ze které se o tři roky později stává Dům hudby. Studenti konzervatoře tu mají k dispozici více než šedesát učeben a tři koncertní sály.
Od flétny po královský nástroj
Snad kromě harfy a cembala najdete na pardubické konzervatoři odborné učebny všech klasických nástrojů. Vyučuje se na ní hra na klavír, varhany, housle, violu, violoncello, kontrabas, flétnu, hoboj, klarinet, fagot, saxofon, lesní roh, trubku, pozoun, tubu, bicí nástroje, akordeon, kytaru a odborné vzdělávání v Pardubicích získávají také dirigenti a sóloví pěvci.
„Studium konzervatoře je šestileté. Studenti mohou ve čtvrtém ročníku složit maturitní zkoušky nebo v šestém absolutorium. Školu navštěvuje průměrně 180 žáků denního studia a okolo 70 studentů ve formě kombinovaného studia,“ vysvětluje ředitel Konzervatoře Pardubice Dalibor Hlava.
Studenti pardubické konzervatoře také usedají za unikátní varhany. „Lze říci, že díky nástroji v Sukově síni máme v Česku ty nejlepší podmínky,“ uvádí varhaník a dlouholetý pedagog konzervatoře Josef Rafaja. „V ročníku studují jeden až tři varhaníci, podle toho, jak se ročník povede. Můžeme se pochlubit tím, že máme vysoké procento studentů přijatých na vysoké hudební školy, kam se skutečně dostávají ti nejlepší, ať už je to pražská AMU nebo brněnská JAMU.“
„Studenti varhanní hry jsou velice úspěšní, teď například Ondřej Smolík do Pardubic přivezl z varhanické soutěže v britském městě Maidstone zlato. Varhaník Pavel Svoboda zvítězil na prestižní mezinárodní Janáčkově soutěži v Brně. K našim nejúspěšnějším absolventům, kteří koncertují pravidelně po celém světě, patří zejména František Vaníček nebo Lucie Guerra Žáková,“ dodává Josef Rafaja.
Slavní absolventi
Mezi absolventy konzervatoře najdete významné osobnosti našeho hudebního života. V Pardubicích studoval například sbormistr Českého pěveckého sboru Jaroslav Brych či houslista Leoš Čepický, primárius Wihanova kvarteta a vedoucí katedry smyčcových nástrojů na pražské AMU. Mezi známé absolventy patří hornista Petr Hernych a také Kurt Neubauer, sólotrombonista symf. orchestru hl. m. Prahy FOK. Pardubickou konzervatoř vystudovala samozřejmě velká část členů Komorní filharmonie Pardubice a Filharmonie Hradec Králové.
K úspěšným absolventům pardubické konzervatoře určitě patří také sbormistři dětského sboru Severáček manželé Pálkovi, klavírista Jan Jiraský, dnes vedoucí klávesové katedry JAMU v Brně. Vynikající úspěchy má na kontě klavírista Matyáš Novák nebo pěvkyně působící v zahraničí, Hannah Esther Minutillo, stejně jako Karla Bytnarová, Nikola Uramová, Kristýna Kůstková. Jednou z nejvýraznějších postav nastupující pěvecké generace v Česku je absolvent pardubické konzervatoře, tenorista Petr Nekoranec, kterému už tleskalo publikum v Metropolitní opeře v New Yorku nebo Bavorské státní opeře v Mnichově.
Vlastní hudební tělesa
Konzervatoř Pardubice má svůj symfonický orchestr. Doprovází vynikající studenty a absolventy školy a samozřejmě se účastní mnoha dalších akcí. Na umělecké činnosti orchestru se jako dirigenti podíleli zejména Otakar Tvrdý, Vladimír Kulík, Jaroslav Brych. Od roku 2010 stojí v jeho čele Tomáš Židek. Symfonický orchestr Konzervatoře Pardubice se účastnil i řady soutěží, v roce 2014 se stal absolutním vítězem rozhlasové soutěže Concerto Bohemia.
Smíšený sbor Konzervatoře Pardubice tvoří studenti prvního až třetího ročníku, kteří nestudují sólový zpěv a nehrají v symfonickém orchestru. Právě s ním ale sbor často spolupracuje, stejně jako s dalšími pěveckými sbory v regionu. Konzervatoř má také svůj swingový a dechový orchestr s názvem Banda di Feste, který už potěšil třeba i publikum v USA. Škola spolupracuje zejména s Komorní filharmonií Pardubice, Filharmonií Hradec Králové a také samozřejmě s Východočeským divadlem, Pardubickým hudebním jarem, komorním souborem Barocco sempre giovane a dalšími hudebními tělesy i festivaly.
Související
-
Zazpívala si tam s Margitou i Plachetkou. Pražačka Kůstková má Pardubice pod kůží
Operní hvězda tohle město zbožňuje. Pokaždé v něm ráda vystupuje. Když studovala klasický zpěv, líbila se jí rodinná atmosféra konzervatoře.
-
V Bystřeci shánějí brka krkavců a švýcarské smrky. Promění je na hudbu
V Bystřeci u Jablonného nad Orlicí působí jedna z mála českých cembalových dílen. Rozeznívají v ní vzácné historické nástroje a staví i zbrusu nová cembala.
-
Smetanova Litomyšl stále vítá hvězdy. Ale už ne na malém nádraží
Národní festival Smetanova Litomyšl je po Pražském jaru druhým nejstarším hudebním festivalem v Česku. První „Smetanka“ se konala v roce 1946 a od té doby se toho z...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
