V Bystřeci shánějí brka krkavců a švýcarské smrky. Promění je na hudbu

Restaurování klavichordu z 1. poloviny 18. století
Restaurování klavichordu z 1. poloviny 18. století

Malebná vesnička Bystřec u Jablonného nad Orlicí je místem, kde působí jedna z mála českých cembalových dílen. Rozeznívají v ní vzácné historické nástroje a staví i zbrusu nová cembala.

Na koncertních pódiích se cembala objevují čím dál častěji. A svět má o tyto hudební nástroje zájem. V pořadí druhá cembalová dílna v Česku vznikla v roce 1997, a to pod názvem Jan Bečička & Stanislav Hüttl & Petr Šefl. Původně sídlila v Hradci Králové, mistrovské kopie cembal ale od roku 2008 staví v Bystřeci. A velmi úspěšně.

Jan Bečička v bystřecké dílně

Nejvíc bystřeckých cembal zní ve Francii, na mistrovské kopie historických nástrojů z české dílny hrají ale také umělci v Itálii, Švýcarsku, Německu, Rakousku, Rusku a samozřejmě i čeští umělci. „Na začátku letošního roku jsme se byli podívat na prestižní pařížské konzervatoři, kde mají 35 cembal! Potěšilo nás, že vlastní i naši značku a vypadá to, že se dohodneme na další spolupráci. Ostatně, už i rok 2020 už máme plný zakázek,“ dodává Jan Bečička, spolumajitel dílny na stavění a restaurování historických klávesových nástrojů.

Předchůdce klavíru

Cembalo je, jednoduše řečeno, předchůdce klavíru. Patří hlavně do období 17. a 18. století. Je to klávesový nástroj, ale podle toho, jak vzniká tón, můžeme cembalo zároveň zařadit do skupiny strunných nástrojů. U klavíru vzniká tón, jakmile kladívko udeří na strunu. V útrobách cembala ale místo kladívek najdeme několik řad sloupků s trsátky, která o strunu zespodu brnknou. Trsátka se dodnes vyrábějí z ptačích brků.

„Příroda je příroda, trsátka z ptačích brk jsou nejlepší,“ vysvětluje Jan Bečička. „Nejvíc se nám osvědčily seříznuté hroty z brk uhynulých krkavců. Ale špatně se to shání, to je pravda. Nejlepší vlastností mají samozřejmě brka aktivních ptáků. Třeba pera z ptáků ze zoologické zahrady nebudou mít stejné vlastnosti jako u ptáků z volné přírody.“

„Přírodní brka se dají se nahradit i trsátky s umělohmotným hrotem, ale není to ono. Ptačí brka totiž nepraskají, jen se roztřepí koneček, a proto se musí mazat olejíčkem. Ale hrot z hmoty může prasknout okamžitě, třeba i během koncertu,“ uvádí Bečička.  

Nejlépe rezonují vysokohorské smrky

Dva mladí umělečtí řemeslníci, Jan Bečička a Stanislav Hüttl se opírají o zkušenosti staršího partnera Petra Šefla. Ten v roce 1985 vytvořil první kopii cembala, jaká kdy byla postavena v Česku během 20. století a založil první cembalovou dílnu. V krátké době se ujal také restaurování historických originálů ze sbírek Národního muzea v Praze.

Kopie vlámského dvoumanuálového cembala podle Joannes Ruckers z roku 1616

 „Dílnu v Bystřeci bychom chtěli ještě víc rozšířit,“ vysvětluje Jan Bečička. „Restaurujeme a rekonstruujeme tu totiž i veškeré typy klávesových strunných nástrojů, včetně velkých historických křídel, ten prostor je potřeba. V současné době dokončujeme sérii oprav velmi poškozených nástrojů při katastrofálních povodních 2002, pocházejících z fondu Českého muzea hudby. V naší dílně restaurujeme klavichordy, spinety, kladívkové, pyramidové i sekretářové klavíry.

„Ke stavění cembal používáme nejrůznější druhy dřeva. Dna cembal většinou děláme ze smrku, boky vlámských a francouzských cembal z měkkého dřeva, například z lípy. Kolíčníky, které drží kolíky, bývají z tvrdého dubu, na kobylky používáme javor nebo hrušku. Co je důležité, tak to je kvalita rezonanční desky. Dělá se z tzv. rezonančního smrku. Svým způsobem je to obyčejný smrk, který ale musí růst ve velkých nadmořských výškách. Na severních svazích, v místech, kde je krátké léto. V současné době naše dílna používá smrky z italských nebo švýcarských Alp,“ dodává Jan Bečička.

Spustit audio

Související