Zastavte se v krasolese pod osadou Polom

25. červenec 2017
Před kostelem v osadě Polom je puklý kámen, památník na události z konce války

Osvícení Auerspergové vyjmuli les pod osadou Polom z mítní těžby a položili tak základy dnešní přírodní rezervace. Říkali mu krasoles, protože na malém území rostlo obdivuhodné množství různých druhů dřevin.

Auerspergové věděli, že podobné hvozdy je možné nalézt nejblíže v Sedmihradsku. A tak svůj Krasoles chránili. Pořádali v něm také výukové procházky pro lesníky.

V roce 1933 byl les pod Polomí prohlášen za státem chráněnou rezervaci, jde tak o jedno z nejstarších chráněných území u nás a také o jediný prales v Železných horách. Dnes na 20 hektarech roste smíšený jedlobukový les, pestrý nejenom skladbou, ale i věkem. Podle průzkumů, které ochránci v Polomi provedli, mají některé buky až 370 let.

Stromy jsou v pralese ponechány svému osudu

Dnes v okolí rostou smrkové porosty, které se tlačí směrem dovnitř pralesa. Ochránci spolu s Lesy ČR proto zvětšili ochranné pásmo na 55 hektarů, aby se původní skladba pralesa uchovala.

Kostel stojí v zahradě

Osadu Polom dnes tvoří sedm chalup, které povětšinou obhospodařují už jen chalupáři. Uprostřed vsi na mírném vršku ale stojí kostel zasvěcený svaté Kunhutě. Před deseti lety mu ještě hrozilo zřícení, vítr a déšť narušily střešní krytinu i krovy a církev neměla prostředky na jeho opravu. Proto se v roce 2008 dalo dohromady několik nadšenců, založili občanské sdružení Polom a kostel začali opravovat.

Interiér kostela v Polomi

Kostel má zajímavou stájovou klenbu, díky ní pravděpodobně nedošlo k úplnému zřícení. Klenba a například kovové rámy oken pocházejí z přestavby kostela z konce 19. století, kdy stavitel František Schmoranz mladší vycházel ze zadání postavit bytelný kostel v klimaticky náročném prostředí. Dnes má kostel novou střechu, dozděné zdivo a zasklená okna. Práce na kostele ale nekončí, pokračuje se na dostavbě hřbitovní zdi. Náhrobků už je kolem kostela pomálu a tak zelené prostranství s vysokými stromy dnes připomíná spíš zahradu než hřbitov.

Jen základy hájenky připomínají události z konce války

Pod kopcem pod osadou Polom stojí u cesty ukazatel s krátkou připomínkou na pietní místo, kde kdysi stávala hájovna a v ní žil i s rodinou hajný Josef Eis. Dnes jsou tam jen základy hájovny, která za války sloužila jako útočiště partyzánů. Hajný Eis vybudoval pro partyzány úkryty v lese i ve vlastním domě. Zásoboval je jídlem, oblečením i informacemi. Na konci roku 1944 byl ale prozrazen, zatčen a umučen v Terezíně 30. 3. 1945.

Cedule u silnice připomíná události z konce války

Na přelomu roku 1944 a 1945 došlo k velkému zatýkání kolem Polomi. V samotné osadě nezůstal nikdo, kromě pana Urbana, který se až do konce války schovával na faře u Litomyšle, zatko gestapo všechny obyvatele Polomi a dalších šedesát v okolních obcích. Po výsleších skončili všichni v Terezíně, a přestože už byl téměř konec války, třetina se jich už domů nevrátila.