Zelená brána s omítkou? Obyvatelé Pardubic hlasují v anketě

18. červenec 2019

Největší audioportál na českém internetu

Vizualizace Zelené brány s omítkou | Foto: statutární město Pardubice

V Pardubicích pokračuje letní dilema ohledně „nahození“ dominanty města. Významná památka by mohla po více než sto letech dostat zpátky omítku. Poradní hlas teď může připojit každý.

Radnice nikde nezveřejňuje průběžný stav hlasování. Přístup k údajům má třeba Aleš Reiský z magistrátního Odboru hlavního architekta. Podle něj jsou zatím překvapivé, ale konkrétnější být nechtěl.

Dvě možnosti

Úvahy kolem podoby Zelené brány se čas od času objeví. Pro omítku podle Reiského mluví odborné názory vycházející ze stavebně-technických průzkumů minulých let. „Stanovily velice špatný stav zdiva věže. Stojí za ním stavební úpravy v minulosti. Navíc zdivo Zelené brány je tmavé a v letních měsících se na slunci zahřívá. Tak vzniká tlakové pnutí v jádru zdiva, které následně praská a degraduje.“

Architekt připomíná, že už v roce 2010 vznikl harmonogram opravy věže. „Byl rozdělený do několika etap. Třeba v roce 2013 došlo ke stažení zdiva táhly anebo se vyměnily některé kameny. Měla následovat třetí etapa zaměřená na ochranu věže zdiva před povětrnostními vlivy. Na tuto etapu už nedošlo.“

02892625.jpeg

Jak říká, neomítnutí by pravděpodobně nezpůsobilo velkou vlnu nevole v řadách veřejnosti. „Pro samotný stav památky ale není konzervační varianta zrovna vhodná. Neposkytuje totiž komplexní ochranu hlavně před teplotním namáháním zdiva. Navíc se konzervační práce v této variantě musí nejpozději po pěti letech periodicky opakovat. Skrývá to tedy úskalí dalších finančních nákladů.“

Půl tisíciletí a plno změn

Počátky stavby Zelené brány sahají až na začátek 16. století, kdy se po požáru města postavila věž. „Následně byla stavba nastavena o nějakých 13 metrů a ukončena typickou dřevěnou konstrukcí krovu. Od té doby se vzhled této památky neustále měnil. V roce 1912 jí osekali omítku. Věž získala takový romantický charakter s odhaleným zdivem. I tenkrát stavební úprava vedla ke kritice ze strany laické i odborné veřejnosti,“ připomíná Aleš Reiský.

Na webu města se lidé mohou v anketě vyjádřit k tomu, jakou variantu Zelené brány preferují. Otázka a možnosti odpovědi zní:

Jaký způsob opravy věže Zelené brány a její ochrany před povětrnostními vlivy upřednostňujete?

  1. obnovení původního omítaného povrchu zdiva
  2. chemickou konzervaci kamenného povrchu zdiva, a její pravidelnou obnovu (každých 5 let)
autor: Jakub Malý

Mohlo by vás zajímat

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.