Žernov překvapí stopami středověku i housenkovým deštěm
Přírodní rezervace Žernov leží kolem stejnojmenného kopce na severu Pardubického kraje. Na více než 300 hektarech jsou lesy, louky a tři rybníky. Specifické prostředí této krajiny nabízí útočiště mnoha vzácným druhům rostlin, hub i živočichů.
Žernov je skvělé místo na pozorování vodního ptactva. Na rybníkách Mordýř, Šmatlán a Smilek žijí husy, volavky i vzácný bukač velký. „Historie rybníků zde není zcela jasná. Některé rybníky v této oblasti vznikaly v souvislosti s opatovickým klášterem. Ty nejrozsáhlejší potom vznikaly za doby Viléma II. z Pernštejna. V té době rybníky údajně ani nedostávaly název. Až na mapě z roku 1688 mají rybníky název Mordýř a Smilek,“ vysvětluje starosta Horních Ředic Jiří Kosel.
Lesy v rezervaci sedláci obhospodařovali nejspíš už od středověku. „Netěžili holosečným způsobem jako dnes, ale fungovalo to na dvě etáže. V horní etáži pěstovali trámy, když potřebovali opravit stodolu nebo statek. Spodní etáž těžili každých dvacet až třicet let na palivo. Většinou to byl habr,“ říká botanik Martin Trávníček. Výmladkový les lze poznat podle toho, že z jednoho místa vyrůstá několik kmenů.
V době, kdy ještě nebyly katastrální mapy, zaznamenávaly se hranice území přímo v terénu. Lesy se od luk a polí oddělovaly pomocí valů nebo příkopů. „To bylo důležité například při obnově lesů, aby pasáček věděl, kam až může zavést své ovce nebo kozy,“ doplňuje botanik.
Kde prší housenky
V přírodní rezervaci Žernov žije mnoho vodních brouků. Některé druhy se jinde v Česku nevyskytují, jde o drobné potápníky a vodomily. V zalesněné části žije krajník hnědý, který je velmi prospěšný tím, že požírá bekyně. „To jsou obávaní škůdci třeba dubů. Když se přemnoží, můžete často slyšet, jak padají z korun stromů. Vypadá to, jako když padá déšť, ale padají housenky,“ popisuje entomolog Pavel Trávníček.
V okolí Žernova mykologové odhalili 650 druhů hub. Nemusí to být ale ani čtvrtina celkového počtu. František Smotlacha v rezervaci objevil a poprvé popsal dva druhy. Hřib rudonachový lze v lesích najít dodnes. Hřib růžovník byl naposledy zaznamenaný v roce 2010.
Jak zní hrdelní zpěv bukače velkého? Co je to barvínek menší, a proč dokazuje přítomnost pravěkého osídlení? Poslechněte si celý záznam pořadu.
Související
-
V Železných horách vzniká nová krajina. Vrací se do ní voda
Bývalá střelnice u Kochánovických rybníků se mění. Nově vyhloubené tůně a rybníčky se stanou rájem obojživelníků a částí vodního světa povede i návštěvnická stezka.
-
Kozinec písečný najdete jedině v Semíně. Roste na písečných přesypech
První záznamy o Semíně jsou z roku 1339 a píše se v nich o místní tvrzi. Ta už tam sice nestojí, ale kousek od ní nechal Vilém z Pernštejna postavit zámeček.
-
Svítící žížaly i sekáči s klepety. Prales Polom je přírodní unikát
Obec Polom najdete nedaleko Trhové Kamenice v Železných horách. Kolem místního kostela svaté Kunhuty stojí jen asi pět domů. Větší roli tam hraje příroda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
