V Železných horách vzniká nová krajina. Vrací se do ní voda

Bývalá střelnice u Kochánovických rybníků na Chrudimsku se změnila k nepoznání. Nově vyhloubené tůně a rybníčky se stanou rájem obojživelníků a částí vodního světa povede i návštěvnická stezka.

S Východočeskými výlety a týmem ochránců přírody Chráněné krajinné oblasti Železné hory jsme zamířili do oblasti Rekreačních lesů Podhůra. Zdejší svahy jsou teď plné pramenných stružek, což je hezky vidět například u Lesní studánky nedaleko zeleně značené stezky a osady Podhůra.

„Některé roky v posledním desetiletí byly v souvislosti se suchem kritické,“ vysvětluje vedoucí Správy CHKO Železné hory Vlastimil Peřina. „Letos je jaro, v souvislosti s dostatkem vody v přírodě, nadějné. Nicméně uvidíme, jestli přijde horké léto, které s sebou přináší extrémní výpar vody a potom vodní zdroje velmi rychle vysychají.“

Stezkou mezi tůněmi

Oblast bývalé kochánovické střelnice má poměrně pestrou historii. Kdysi dávno tu byla jen slatiniště. V souvislosti s hospodařením člověka ale došlo k postupnému odvodňování celé lokality. Na zdejší louce slatiňanský hřebčín sklízel trávu jako stelivo, v období socialismu tu byla vybudovaná cvičná střelnice pro milicionáře. Dnes je tato lokalita ve správě Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která se do ní snaží opět vrátit vodu.  

V rámci velkého obnovného projektu nyní stavbaři dokončují budování soustavy tůní a mokřadů, realizovat se tu má i stezka pro turisty. „Jde o evropsky významnou lokalitu Kochánovické rybníky a tůně. Původní rovné odvodňovací strouhy se zasypaly a místo nich se tu teď vlní mělké koryto potoka,“ vysvětluje Jan Horník z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Stavební práce se zaměřují na plošné rušení meliorací. „Získali jsme letecké fotografie a plány, podle nich nacházíme a vytrháváme původní meliorace,“ upřesňuje Vlastimil Peřina. „Plošné odvodnění pozemků je totiž jedním ze zásadních problémů české krajiny. Hlavně v druhé polovině 20. století bylo plošně odvodněno 25 procent území České republiky a 39 procent zemědělského půdního fondu.“ 

„Před třemi měsíci jsme tu ještě byli na suchých loukách, po zrušení meliorací se sem voda velmi rychle vrátila. A přestože se tu ještě pohybuje těžká technika, už sem zalétají kachny a jsou tu žabí snůšky.  Povrch osejeme. Do budoucna půjde o to, aby lokalita nezarostla náletovými dřevinami, zvažujeme tu i pastvu velkých kopytníků. Ale bude to území na části přístupné i návštěvníkům, vznikne tady dřevěný domek s informačními panely a dřevěný povalový chodník. Řada lidí je zděšena, kolik tu bylo vykáceno stromů a co se tu děje, ale zdejší vodní plochy budou velmi hodnotné, území se navrátí původní Auerspergské krajině,“ dodává Vlastimil Peřina.   

Objev v knížecím archivu

Evropsky významnou lokalitu Kochánovické rybníky a tůně si návštěvníci oblíbili. Míří tu k rybníkům Čabrousek, Perný, Hluboký nebo Vilém. Právě ten je z hlediska ochrany přírody nejcennější, v minulosti se odbahňoval. Pravidelně se tu dělá kapří násada, z obojživelníků se tu například vyskytuje chráněná kuňka ohnivá.

Okolí Okrouhlického potoka nedávno vydalo jedno historické tajemství. Na místě černé skládky byl identifikován letní bazének na koupání, který kdysi vybudovala knížecí rodina Auerspergů. Historické dokumenty objevil v zámeckém archivu kastelán zámku ve Slatiňanech Jaroslav Bušta.

Stěny bazénku, který napájel Okrouhlický potok, měly obložení z pískovcových bloků. Na místě byly také dřevěné převlékárny a stožár s vlajkou. „Asi to tu kdysi vypadalo jako z románu Rozmarné léto. Město Slatiňany teď uvažuje o obnově tohoto historického místa. Když bude elán, čas a investice, mohl by to v budoucnu být návštěvnický hit, třeba i pro otužilce. V Okrouhlickém potoce voda teče po většinu roku,“ dodává vedoucí Správy CHKO Železné hory Vlastimil Peřina.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.