Růženka byla jedinou dcerou Pavla Saluse, do transportu šla s rodiči a manželem Karlem

Dům Salusových v Havlíčkově ulici v Chrudimi už nestojí, zmizel během přestavby města v osmdesátých letech. Proto nelze umístit kameny zmizelých pro Salusovy a Glücklichovy  před jejich dům. Budou položeny u kostela sv. Kateřiny, který jako jeden z mála objektů v této čtvrti zůstal, spolu s kameny zmizelých pro členy rodiny Munkovy a Roubíčkovy.

15 fotografií

Rodina Salusova byla jednou z nejvýznamnějších židovských rodin v Chrudimi. Do města přišli na konci 19. století. Pavel Salus se přistěhoval za svým starším bratrem Emilem, který měl na rohu Poděbradovy ulice dům s obchodem v přízemí a pražírnou kávy v zahradě.

Emil Salus patřil mezi významné chrudimské občany, byl aktivní nejen v rámci židovské obce, ale i v městském zastupitelstvu. Se svou ženou Klárou měli devět dětí, bohužel Emil v  poměrně mladém věku v roce 1910 zemřel a tak veškerá starost o rodinu i obchod zůstala na jeho ženě Kláře.

Devět dětí Salusových

Salusovi měli sedm dcer a dva syny. Starší dcery byly podle tradice provdány do jiných židovských rodin - nejstarší dcera do chrudimské rodiny Breitenfeldových, mladší Marie do rodiny Winternitzových ze Svitav a Růžena za Alfreda Spiegla z Kostelce nad Orlicí (její vnučka Madeleine Albrightová se o pár desetiletí později stane ministryní zahraničí USA). Mladší děti Salusovy si už mohly vybrat partnera podle svého uvážení a příslušnost k židovské víře už nebyla nutná. 

Ida Salusová se tak mohla provdat za malíře a chrudimského pedagoga Ferdinanda Pochobradského, se kterým měla dvě děti - Petra a Alexandru. Bohužel rodinu Pochobradských postihla veliká tragédie. 

Popis tragédie v rodině Pochobradských ve Večerním Českém slově sedmého listopadu 1932|foto:Státní okresní archiv v Chrudimi

Ida přišla o syna a v roce 1941 i o manžela, který ji jako nežidovský partner poskytoval ochranu před protižidovskými opatřeními. Proto musela v prosinci 1942 spolu s ostatními chrudimskými židy do transportu do Terezína a vzápětí do Osvětimi, kde byla zavražděna. Dcera Alexandra, neboť měla nežidovského otce, do transportu nešla, v závěru války ale musela na nucené práce do Německa. Holokaust jako jediná z rodiny přežila. 

Rodinný obchod převzal syn Viktor

Dalším ze sourozenců Salusových byl Viktor. Jako nejstarší syn převzal rodinný podnik a oženil se s Marií, se kterou měli tři děti - Hanu, Emila a Jana. Všechny děti studovaly na chrudimském gymnáziu, bohužel Hana se nakazila tuberkulózou a v roce 1934 zemřela. V prosinci 1942 musela celá rodina do transportu, do Chrudimi se po válce vrátil jen Jan. 

Viktor Salus|foto:Rodinný archiv Jana Saluse

Jan Salus se oženil a v roce 1947 se jim ještě v Chrudimi narodil syn Jan. Po komunistickém puči emigrovala mladá rodina do Izraele a později do Kanady. Po roce 1989 se Jan Salus vrátil do Chrudimi a v restitucích získal zpět dům, i když velmi zničený.

Když do rodného domu poprvé po více než čtyřiceti letech vstoupil, dveře mu otevřel nájemník a uvítal ho slovy: "Dobrý den, pane Salusi, tady je všechno Vaše," pak si sbalil osobní věci a odešel. 

Mladý John Salus jezdí do Chrudimi dodnes, v roce 2022 mu městská rada udělila titul Čestného občana. John Salus je totiž poslední židovské dítě, které se v Chrudimi narodilo.

Jaká tragédie se stala v rodině Pochobradských, že o ní psaly noviny několik týdnů? Poslechněte si Zmizelý židovský příběh rodiny Salusovy z Chrudimi...