Taussigovi mají v Hlinsku čtyři kameny zmizelých, válku nepřežili

V Hlinsku zůstal mladší Josef a postavil textilní továrnu, jejíž budovy stojí ve městě dodnes (Jednota Hlinsko). Josef podporoval místní židovskou komunitu, zasadil se o stavbu synagogy i zřízení židovského hřbitova. Na něm byl se svojí ženou v roce 1905 pochován.

Památeční deska na zakladatele židovského hřbitova v Hlinsku|foto:Šárka Kuchtová, Český rozhlas

Josef s Johanou Taussigovou měli jedenáct dětí, nejprve se narodilo pět dcer, potom pět synů a nakonec nejmladší dcerka. Synové Ludvík, Otto a Richard zůstali v Hlinsku a převzali po smrti otce rodinný podnik. Richard později odešel do zahraničí. Ludvíkovy dcery Dory a Edith se provdaly za nežidovské partnery a to je jako jediné ochránilo před nacistickou perzekucí, válku přežily a později se i s rodinami přestěhovaly do USA. Třetí Ludvíkova dcera Valerie zahynula i se svým židovským manželem, přežila ale jejich dcera Mariana. Po válce odjela za tetou Dory do USA, ale na sklonku života se s manželem vrátila do Čech a dožila v Jihlavě, kde je i pohřbena.

Syn Otto s manželkou Bedřiškou měli dva syny a dceru Gerdu, která se po svatbě přestěhovala do Indie. Po okupaci v roce 1939 zajistila rodině víza, aby mohli z protektorátu odejít, nikdo tuto příležitost nevyužil a Gerda byla nakonec jediná, která válku přežila. 

Prvorozeným synem byl František, odešel studovat do Prahy, ale ze studií byl vyloučen, neboť byl přistižen na schůzi komunistické strany. Později organizoval komunistickou mládež v Ostravě a ve třicátých letech se přestěhoval do Brna, kde se pohyboval pod krycím jménem Karel Suchý.  V Brně ho zastihla německá okupace, odmítl emigraci a odstěhoval se do Prahy. Tam ho ovšem v únoru 1941 zatklo gestapo a po příchodu Heydricha do úřadu byl v říjnu 1941 popraven.

V dopise na rozloučenou napsal: Žil jsem poměrně krátce, ale šťastně!

Dalším ze synů byl Josef Taussig přezdívaný Pepek. Studoval v Praze obchodní školu, ze které ho vyloučili za účast v hnutí levicové mládeže, a maturitu musel dodělat v Teplicích. Byl všestranně nadaný a talentovaný malíř, fotograf a básník. Po transportu do Terezína, kam odešel spolu se svými rodiči, aktivně přispíval do časopisu Vedem. Humor ho neopustil ani v nejtěžších chvílích. V říjnu 1944 byl i s rodiči poslán do Osvětimi, ale před odjezdem ukryl v Terezíně svoje rukopisy, které po válce jeho přátelé našli. Josef Taussig zemřel vysílením po pochodu smrti v březnu 1945, pár týdnů před koncem války.

Kameny zmizelých pro rodinu Taussigovu z Hlinska|foto:Turistické informační centrum Hlinsko

Do Hlinska se po válce nikdo z židovské komunity nevrátil, zahynuli v ghettech, koncentračních táborech a na pochodech smrti. Kameny zmizelých a jména do nich vyrytá připomínají, že tu kdysi žili s námi.