Sourozenci Breitenfeldovi přežili a po válce si změnili příjmení

Breitenfeldovi žili v Záboří na kraji Proseče od poloviny 19. století a provozovali obchod se smíšeným zbožím. Otec Adolf ale v roce 1894 zemřel a zanechal po sobě vdovu Babetu se sedmi dětmi. Rodina se ocitla ve svízelné ekonomické situaci, z obchodu se stalo pohostinství, ale ani to na rodinné výdaje nestačilo. Nejmladší dcera Růžena musela na několik let do židovského sirotčince a nikdy se nevdala. Stejně jako její dvě starší sestry, kterým maminka nedokázala opatřit potřebné věno. 

Ostatní rodiny Breitenfeldovy

Na Pardubicku žilo několik větví Breitenfeldů. V Chrudimi žila úspěšná rodina obchodníka Josefa Ignáce Breitenfelda, který získal titul císařského rady, a v Kameničkách se narodil do židovské rodiny Zikmund Breitenfeld, který  odjel jako lékař do New Yorku a za svou práci byl v roce 1904 vyznamenán rytířským křížem Františka Josefa I.

Jaký byl osud 7 dětí Breitenfeldových?

Breitenfeldovi měli tři syny a čtyři dcery, nejstarší dcera Eliška  se vdala a s mužem se odstěhovala. Není známo, zda přežila holocaust. Oženili se také bratři Josef a Bohumil. Josef měl syna Karla a Bohumil měl syna Gustava a dvojčata Markétu a Viléma. Vilém zemřel ještě před válkou ve věku 14 let na tuberkulózu.

Josef Breitenfeld z Proseče|foto:Kronika města Proseč

Karel Breitenfeld byl ještě před transporty zatčen za poslech zahraničního rozhlasu, odsouzen a poslán do koncentračního tábora Mauthausen. Odtud se pokusil v červnu 1942 utéct, ale na útěku byl zastřelen.

Ostatní členové rodiny Breitenfeldových nastoupili v prosinci 1942 do transportu a odjeli do Terezína. Holocaust přežila z celé rodiny jen 32letá Markéta, která byla osvobozena v Terezíně a její starší bratr Gustav, který ještě před válkou emigroval do Sovětského svazu.

Z Gustava Breitenfelda se stal komunista Bareš

Zřejmě právě nuzné sociální zázemí Breitenfeldových v Záboří přivedlo syna Gustava k levicovým myšlenkám. V polovině dvacátých let studoval Obchodní akademii v Praze a v roce 1930 vstoupil do komunistické strany.

Toho roku začal jako novinář pracovat v redakci Rudého práva. Od října 1938 do května 1939 byl členem ilegálního vedení KSČ Praha a před německou okupací ještě v roce 1939 prchl i s rodinou přes Polsko do SSSR. V Moskvě působil jako hlasatel a později jako vedoucí vysílače Za národní osvobození.

Po návratu z emigrace si změnil příjmení na Bareš a vztahy s rodným městem neobnovil. Do Proseče přijel jen jednou, aby zabránil návratu továrny na výrobu dýmek svému příbuznému Karlu Kopperlovi, který přežil holocaust v emigraci. 

Z dopisu Viléma Pelce|foto:Šárka Kuchtová, Zpravodaj města Proseč

Gustav už jako Bareš vstoupil aktivně do politiky. Zastával významné stranické posty v KSČ až do prosince 1952, kdy musel rezignovat. Jako jeden z šesti náměstků Rudolfa Slánského byl zbaven všech funkcí a uklizen do Ústavu dějin KSČ. V roce 1966 se stal děkanem na Fakultě osvěty a novinářství Univerzity Karlovy a během pražského jara se dožadoval politické rehabilitace. Bohužel příchod vojsk Varšavské smlouvy a následná normalizace znamenala nucený odchod z univerzity i KSČ. Gustav Bareš z židovské rodiny Breitenfeldů zemřel v Praze v roce 1979.

Kameny zmizelých před domem v Záboří

Dne 12. září 2021 položí kameníci do cesty vedle domu č.p. 9 v Proseči – Záboří devět mosazných dlažebních kostek. Kameny zmizelých budou připomínat židovskou rodinu Breitenfedových, která v tomto domě žila, než musela svůj domov v prosinci 1942 opustit a odejít do Terezína.