Zmizelé židovské příběhy

Z chrudimských Goldschmidů přežila holocaust jen babička

Arnoštka Goldschmidová se osvobození dočkala v Terezíně v den svých 83. narozenin.  Bohužel z celé rodiny jediná. Holocaust nepřežili její sourozenci, děti ani vnoučata. 

V roce 1863 přišel do Chrudimi čertsvě rozvedený Moric Barbier se svou roční dcerkou Arnoštkou. Usadili se v domě na Širokých schodech, kde měli i obchod se střižním zbožím. 

Arnoštka se v roce 1891 vdala za obchodníka vdovce Adolfa Goldschmida a vyvdala dceru Hermínu, spolu pak měli ještě čtyři děti. Bohužel už v roce 1918 Adolf zemřel a obchod i starost o rodinu zůstaly na Arnoštce. Nejstarší syn Eugen odešel do Kolína, ale ostatní děti zůstaly s matkou až do transportu v prosinci 1942. 

Terezínské ghetto bylo na konci roku 1942 přeplněné a tak většina lidí z pardubických prosincových transportů pokračovala už v lednu roku 1943 do Osvětimi. Tam byli bez selekce zavražděni v plynových komorách. Tento tragický osud postihl tři mladší Aroščiny děti, nejstarší Eugen zahynul už v říjnu 1942 v Treblince.

Nejstarší, přesto přežila

Důvod, proč byly do Osvětimi poslány Arnoštčiny děti, ale ona sama ponechána v Terezíně, není znám. Buď měla vlivné známé v židovské samosprávě, nebo se na ni díky administrativní chybě zapomnělo. Jisté je, že se osvobození dožila v Terezíně. A to 8.května, v den svých 83. narozenin.

Adolf Traub z Chrudimi

Arnoštka Goldschmidová byla jednou z pouhých šesti chrudimských Židů, kteří se po válce do města vrátili. 

Traubovi

Arnoštčina nevlastní dcera Hermína se vdala za Richarda Trauba a žili také na Širokých schodech. Oba dva i se svými syny Adolfem a Jiřím byli také zavražděni v Osvětimi.

 

Spustit audio

Související