Znáte dobře Železné hory? Měli byste, stojí za to

Divoké rokle, prales i trilobiti. Železné hory jsou výjimečné

Chráněná krajinná oblast Železné hory slaví 30 let. V našem seriálu se vypravíme s ochranáři, geology, zoology i botaniky na oblíbená i méně známí místa Železných hor.

Správa Chráněné krajinné oblasti Železné hory sídlí v Nasavrkách na Chrudimsku. Právě tam bychom našli i pomyslný střed Železných hor. Jejich největší část leží v Pardubickém kraji, přibližně třetina plochy Železných hor se nachází v kraji Vysočina, částečně zasahují i do Středočeského kraje.

„Chráněná krajinná oblast Železné hory zaujímá plochu 286 km čtverečních,“ přibližuje vedoucí Správy CHKO Železné hory Vlastimil Peřina. „Jako geomorfologický celek Železné hory můžeme vymezit rozlohou Národního geoparku s plochou 777 km čtverečních.“

Nejvyšší bod CHKO Železné hory

Krajinná oblast Železných hor má přibližně tvar zužujícího se trojúhelníku k nejsevernějšímu výběžku. Ten míří k Týnci nad Labem ve Středočeském kraji, další dva body směřují k Proseči na Chrudimsku a Ždírci nad Doubravou v kraji Vysočina. Železnými horami protékají řeky Chrudimka a Doubrava. Nejvyšších nadmořských výšek dosahují Železné hory v širším okolí Města Hlinsko. Nejvyšším vrcholem Chráněné krajinné oblasti je kopec Vestec poblíž obce Slavíkov v kraji Vysočina, s výškou 668 metrů nad mořem. 

Cesta ze Slavíkova k nejvyššímu vrcholu CHKO Železné hory kopci Vestec

Nejoblíbenější místa jsou rokle a kaňony

Přestože Železné hory mají ve svém názvu slovo hory, typem reliéfu je vrchovina, nikoliv hornatina. Na území Železných hor ale i tak můžete najít několik romantických zákoutí, kde si budete připadat jako ve skalnatých horách. Rokle patří vůbec k nejnavštěvovanějším místům Železných hor. Turisté si oblíbili kaňon řeky Doubravy nedaleko Chotěboře, údolí řeky Chrudimky poblíž Nasavrk i divoké rokle u Třemošnice, Lovětínskou a Hedvikovskou rokli.   

Přírodní rezervace Údolí Doubravy

Přírodní rezervace Údolí Doubravy leží v jižní části Železných hor a při severní hranici kraje Vysočina. Území rezervace se nachází mezi obcí Bílek a Horní Sokolovec nedaleko od Chotěboře, a to v nadmořské výšce 446 – 538 nad mořem. Naučná stezka Údolím Doubravy, po které se můžete vydat, je dlouhá 4,5 km. Jde o středně těžký terén, pohyb veřejnosti je omezený pouze na vyznačené cesty.

Lávka přes řeku Doubravu

Trasa vede lesnatým údolím. Doubrava vytvořila kamenná řečiště, plná peřejní a obřích hrnců. Nejvýraznější je tzv. Velký vodopád, kde voda padá z výšky 2,5 metru. Při procházce podél řeky uvidíte mrazové sruby i jeskynní dutiny. K dominantám rezervace patří skalnatý ostroh Hrádek, vyhlídkové místo zvané Sokolohrady a také protější skála, které se říká Čertův stolek. Území přírodní rezervace je cenné také z hlediska výskytu řady chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů, v řece Doubravě se vyskytuje například početná populace zvláště chráněné vranky obecné.

Lovětínská rokle

Lovětínská rokle je divoký kout přírody poblíž města Třemošnice, je součástí Národní přírodní rezervace Lichnice. Lovětínskou roklí vedou naučné stezky a projít si je můžete poměrně nenáročnou procházkou. Cesta, která zabere asi půl hodiny, vás dovede například k jednomu z nejmohutnějších dubů v Česku nebo ke zřícenině hradu Lichnice.

Kmen Žižkova dubu má obvod přes 9 m

Údolím Lovětínské rokle, které prolamuje hlavní hřeben Železných hor, protéká Lovětínský potok a nad ním se tyčí prudké a částečně skalnaté svahy. Na nich můžete vidět suťová pole a kamenná moře, která vznikají zvětráváním a sesouváním kamenů. Na některých místech se nacházejí také izolované skály, tak zvané tory.

Stezka, která vede Lovětínskou roklí, má kamenný povrch. Turisté by také měli dávat pozor na kmeny stromů. Ty leží v korytě potoka i na svazích. Od roku 2007 je totiž Lovětínská rokle na základě dohody Agentury ochrany krajiny a přírody ČR a Lesů České republiky bezzásahovým pásmem. To znamená, že se tam dřevo netěží, lesníci odstraňují pouze stromy, které visí nad stezkou a mohly by ohrožovat návštěvníky.

Spustit audio

Související