Chcete mít pamatováka? Neseďte pořád u křížovek, počítejte auta
Trénovat paměť by si měl každý z nás, ať je nám dvacet nebo osmdesát let. Posilujeme tak naše sebevědomí. Víme, že co chceme nebo musíme, si jednodušeji zapamatujeme. Současně trénink slouží jako prevence před různými onemocněními mozku.
V běžném životě se stává, že hledáme brýle, které máme na nose. Přemýšlíme, jestli jsme zamkli vchodové dveře, nebo vytáhli šňůru od žehličky ze zdi. Ale nejvíce míváme problémy s koncentrací a pozorností. „Právě na tohle jsou zaměřené naše kurzy pro seniory, které v březnu rozjíždíme ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové. Pokud se chcete dál rozvíjet, kde jinde hledat informace než právě v centrech plných knih, odpočinku a setkání s lidmi,“ vysvětluje trenérka paměti Klára Lukešová.
Smysly hrají hlavní roli
Nejvíce informací o světě kolem nás přijímáme zrakem. Ale v celém procesu můžeme preferovat i jiné smysly. „Někdo si lépe pamatuje to, co vidí, někdo zase potřebuje informace slyšet. Obecně se ale dá říci, že čím více smyslů zapojujeme, tím větší šanci na zapamatování máme. Důležitou roli hraje i motivace, smysluplnost informací, schopnost koncentrace.“
Počítejte lampy, sledujte okolí
„Myslete na to, že všechno byste měli vykonávat vědomě. Jen tak si procvičíte koncentraci a pozornost. Soustřeďte se intenzivně na nalévání vody do skleničky, buďte pozorní při třídění prádla. Při čekání na autobusové zastávce sledujte barvy projíždějících aut a jejich SPZ. Čtěte si vylepené plakáty, nebo přepočítejte sloupy městského osvětlení,“ doporučuje Klára Lukešová.
Trénujte svoji paměť. Udrží vás v duševní kondici a zvedne vám sebevědomí
Trénování paměti slouží k procvičení krátkodobé i dlouhodobé paměti. Rozvíjí či udržuje také schopnost soustředění a vyjadřovací schopnosti. A dobře fungující myšlení nám udrží také zdravé sebevědomí.
Příjemným a zcela jistě užitečným doplněním tréninku jsou procházky na čerstvém vzduchu, protože okysličujete mozek a vnímáte věci kolem sebe. Často měňte směr, kterým se vydáváte.
„Zabijákem paměti je každodenní rutina. Neustálé luštění křížovek, nebo sledování filmových dokumentů v televizi také není dobré. Měli byste občas vyrazit do společnosti a pobavit se a odreagovat. Nedělejte běžné návyky ve stejnou denní dobu a střídejte činnosti i způsob jejich provedení.“
V literatuře se nejčastěji rozlišují tři základní druhy paměti: senzorická, krátkodobá, dlouhodobá. Dlouhodobou paměť pak můžeme dále dělit podle obsahu zapamatovaných informací na epizodickou, procedurální a sémantickou.
Související
-
10 tipů, aby nám mozek dobře fungoval
Lidská paměť, krátkodobá i dlouhodobá, potřebuje pravidelný trénink. Jen tak může kapacita a využití paměti sloužit dobře až do vysokého věku. To bylo téma naší Rad...
-
Paměť se dá vytrénovat. Stejně jako svaly v posilovně
Dobrou paměť může mít každý. Nezávisí to ani tolik na věku a dokonce ani na inteligenci. Stačí si ji jenom pravidelně trénovat. Tvrdí to trenérka paměti Lenka Šnajd...
-
Naučte svou hlavu soustředění i odpočinku. Vyplatí se to
Mozek se dá trénovat v každém věku. Nejlepší vůbec je, když ho trénujeme celý život od mládí po stáří. Naopak zanedbání naší hlavy, přetěžování a nedostatek odpočin...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
