To, co se mi včera stalo, bych nevymyslela!

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kouření (ilustrační foto)

Opět se mi potvrdilo, že nejoriginálnější příběhy píše život sám. Samozřejmě, že si dokážeme vymyslet absurdity, kterými se bavíme, ale zůstaneme paf, když se dostaneme do situace, kterou bychom sami nevymysleli.

Šla jsem s naším Baxíkem na večerní procházku kolem paneláku a proti mně se kulil z kopečka od hřiště menší, tlustý kluk.

„To jsou ty vaše sladké limonády a brambůrky, které si kupujete každé ráno v samoobsluze, místo svačiny do školy," pomyslela jsem si škodolibě, zatímco kluk pomalu přicházel ke mně. Oba jsme se prohlíželi. Já si představovala, jak hezký kluk by to byl, kdyby měl o dvacet kilogramů méně a on...

„Vy mě fascinujete,“ řekl, když mě míjel, zastavil se a prohlížel si mě. Pobavil mě.                                                                                                                         „Proč tě fascinuju,“ zeptala jsem se zvědavě, a radši jsem se připravovala na to, že uslyším něco vulgárního a zároveň jsem si všimla, že k nám z hřiště přichází jeho kamarádi. Tři kluci a dívka.

„Já jsem ještě neviděl ženu ve vašem věku, aby kouřila venku.“ Pobavil mě podruhé.

„Nekouřím doma. Kouřím jenom venku. Je to zdravější.“ Tři kluci, co už stáli u nás, přikývli.

„Doma se nemá kouřit,“ řekl jeden.

„Není to zdravé,“  souhlasil druhý.

„Já nekouřím,“ prohlásila dívka. „A to jsem z nich nejstarší. Bylo mi patnáct.“

„To je správné,“ pochválila jsem ji. „A nikdy se to neuč!“

„A jaké cigarety kouříte,“ vrátil se „fascinovaný“ k tématu. Zarazila jsem se. Moje trafikantka mi je dává, aniž bych řekla, jaké chci. Ale vzpomněla jsem si a řekla jsem značku.

Černovlasý kluk pokýval hlavou.

„To jsou takový tenký. Já kouřím camilky.“

„Ty kouříš?“ zeptala jsem se překvapeně. Přikývl a protože téma bylo vyčerpané, rozloučili jsme se. Ale ještě se na mě otočil a ukázal na svou blonďatou kamarádku.

„A to je moje ségra.“ Dívka se okamžitě ohradila.

„To tedy nejsem! Já jsem jedináček.“

„Fascinovaný“ se na mě podíval, a když našel v mých očích porozumění, nepatrně se usmál.

„To má tak někdo štěstí, co?“

A pak se odkolébal se svými dvaceti kilogramy nadváhy, jeho kamarádi ho obklopili a po něm jako by se slehla zem.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, šéfredaktorka Radia Wave

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.