Divoký západ Pardubic nebo francouzští osli. Pestré Polabí vrací vzácné kouty přírodě i lidem

Do přírody vracejí meze, tůně a rozkvetlé louky. Pestré Polabí z.s., jehož zakladateli jsou bratři Martin a Pavel Trávníčkovi, vyhledává cenné biotopy, které si zaslouží péči. Jde hlavně o místa s výskytem expanzivních travin a bujné vegetace, která pro ně není přirozená. Při tom spolek Pestré Polabí využívá také hospodářská zvířata a jejich volnou pastvu. 

Oslíci v Honbicích

Slávek, Darek a Olík jsou oslíci. Přátelští a tak trochu výjimeční. Najdete je v ohradě na okraji obce Honbice na Chrudimku. Spolek Pestré Polabí je tam umístil proto, aby svou pastvou udržovali cennou lokalitu, někdejší historický sad.  „Je to totiž jedna z posledních rozsáhlejších stepních strání na Chrudimsku, jedno z nejsušších a nejteplejších oblastí Východních Čech se vzácnými druhy rostlin a motýlů,“ vysvětluje Martin Trávníček.

Oslíci na stráni u Honbic na Chrudimsku|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

„Loni jsme tuto plochu zbavili náletových dřevin, sekali jsme tam a teď nám s tím pomáhají oslíci. Ti na rozdíl třeba od poníků okusují hlohy a křoviny, a tak tuto lokalitu udržují v takové formě, jakou měla i v historii,“ říká Martin Trávníček.   

Osly členové spolku jezdí pravidelně napájet. Jde o plemeno osla poitouského, což je největší plemeno domácího osla. Odolné srstnaté zvíře pochází ze západní Francie, z oblasti Poitou. V minulosti se poitouští osli využívali hlavně ke křížení s koňmi. Tato zvířata potom například táhla děla francouzské armády. „Nedaleko je tzv. stará francouzská cesta, kterou táhli Napoleonovi vojáci ke Slavkovu a u toho nechyběli ani poutouští osli. Tak jsme sem obloukem ten střípek Francie vrátili,“ dodává s úsměvem Martin.

Přírodní park Červeňák

Přírodní lokalitu na pravém břehu řeky Chrudimky v Pardubičkách využívala od dvacátých do devadesátých let 20. století sice jako cvičný prostor armáda, ale zato se toto území uchránilo před meliorací a vznikem lesa. Zachovala se tu druhová rozmanitost rostlin i živočichů. Spolek Pestré Polabí už čtvrtým rokem lokalitu udržuje před zarůstáním a plánuje tu také pastvu.

8 fotografií

„Je tu řada chráněných druhů hmyzu, vázaných na odumírající dřevo, vzácné druhy stepních motýlů, například modrásek jetelový, z rostlin například orchidej kruštík širolistý,“ vysvětluje Pavel Trávníček. „Park se má do budoucna upravovat, lidé ho navštěvují často, je to kousek od města, ale stále je to takový divoký západ Pardubic,“ dodává Martin Trávníček. 

Hořce na Milíři

Svahy kopce Milíř ve Vysoké nad Labem byly od nepaměti využívány jako pastviny, louky nebo ovocné sady. Během období socialismu ale postupně zarostly křovím a náletovými dřevinami, druhová rozmanitost živočichů i rostlin se změnila.

Spolek Pestré Polabí pečuje o jihozápadní stráň kopce Milíř ve Vysoké nad Labem|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Proto se spolek Pestré Polabí na jaře 2019 pustil do obnovy svahů, hlavně pravidelnou sečí, před pár týdny tu při cestě na rozhlednu vznikla opuková zídka, například jako úkryt pro ještěrky. Na Milíři roste celá řada chráněných druhů rostlin, například hořec brvitý.

Pozor na Kajetána

Dalším cenným biotopem, kterému Pestré Polabí věnuje pozornost, je lokalita dvou rybníků na Bohdanečsku, Horní a Dolní Truhličky. Jde o historické rybníky, které vysychají, nefunguje tu ani rybniční hospodářství. „Posledních 30 let se lokalita neudržuje, což vedlo k degradaci zdejších mokřadních společenstev. Tuto lokalitu členové našeho spolku společně s dobrovolníky vyčistili a dále to tu udržujeme Budoucnost lokality je v jejím otevření a napojení na sousední rybníky Jílovky, Tichý, Skříň a Rozhrnu,“ vysvětluje Pavel Trávníček.

V lokalitě Dolní Jílovka u Lázní Bohdaneč se pase skotský náhorní skot|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

„Pomáhá nám v tom pastva skotu, což je šetrná metoda, jak pečovat o mokřadní louky. Jde o srstnaté krávy highlandky, skotský náhorní skot. V ohradě u Truhliček se vyskytuje i býk Kajetán, opatrnost je tu na místě,“ dodávají bratři Trávníčkovi.   

Tůně v Neratově

Dalším projektem Pestrého Polabí, který spolek realizoval společně z obcí Neratov, je soustava nových tůní na mokré části louky na okraji obce Neratov. Na místě vznikly tůně různé velikosti a hloubky, zkrátka ráj pro obojživelníky, hlavně pro přísně chráněnou kuňku obecnou neb skokany. V rámci nové naučné Stezky mezi Pernštejnskými rybníky se spolek podílel i na výsadbě ovocné aleje starých odrůd ovocných dřevin podél cesty z Neratova k rybníkům.