Divoký západ Pardubic nebo francouzští osli. Pestré Polabí vrací vzácné kouty přírodě i lidem
Obnovují krásu a pestrosti přírodních lokalit, aby si je mohly užívat i naše děti. To je motto spolku Pestré Polabí, který vám Východočeské výlety představují. Stejně jako příběhy míst, o něž společně s dobrovolníky spolek pečuje.
Do přírody vracejí meze, tůně a rozkvetlé louky. Pestré Polabí z.s., jehož zakladateli jsou bratři Martin a Pavel Trávníčkovi, vyhledává cenné biotopy, které si zaslouží péči. Jde hlavně o místa s výskytem expanzivních travin a bujné vegetace, která pro ně není přirozená. Při tom spolek Pestré Polabí využívá také hospodářská zvířata a jejich volnou pastvu.
Oslíci v Honbicích
Slávek, Darek a Olík jsou oslíci. Přátelští a tak trochu výjimeční. Najdete je v ohradě na okraji obce Honbice na Chrudimku. Spolek Pestré Polabí je tam umístil proto, aby svou pastvou udržovali cennou lokalitu, někdejší historický sad. „Je to totiž jedna z posledních rozsáhlejších stepních strání na Chrudimsku, jedno z nejsušších a nejteplejších oblastí Východních Čech se vzácnými druhy rostlin a motýlů,“ vysvětluje Martin Trávníček.
„Loni jsme tuto plochu zbavili náletových dřevin, sekali jsme tam a teď nám s tím pomáhají oslíci. Ti na rozdíl třeba od poníků okusují hlohy a křoviny, a tak tuto lokalitu udržují v takové formě, jakou měla i v historii,“ říká Martin Trávníček.
Osly členové spolku jezdí pravidelně napájet. Jde o plemeno osla poitouského, což je největší plemeno domácího osla. Odolné srstnaté zvíře pochází ze západní Francie, z oblasti Poitou. V minulosti se poitouští osli využívali hlavně ke křížení s koňmi. Tato zvířata potom například táhla děla francouzské armády. „Nedaleko je tzv. stará francouzská cesta, kterou táhli Napoleonovi vojáci ke Slavkovu a u toho nechyběli ani poutouští osli. Tak jsme sem obloukem ten střípek Francie vrátili,“ dodává s úsměvem Martin.
Přírodní park Červeňák
Přírodní lokalitu na pravém břehu řeky Chrudimky v Pardubičkách využívala od dvacátých do devadesátých let 20. století sice jako cvičný prostor armáda, ale zato se toto území uchránilo před meliorací a vznikem lesa. Zachovala se tu druhová rozmanitost rostlin i živočichů. Spolek Pestré Polabí už čtvrtým rokem lokalitu udržuje před zarůstáním a plánuje tu také pastvu.
„Je tu řada chráněných druhů hmyzu, vázaných na odumírající dřevo, vzácné druhy stepních motýlů, například modrásek jetelový, z rostlin například orchidej kruštík širolistý,“ vysvětluje Pavel Trávníček. „Park se má do budoucna upravovat, lidé ho navštěvují často, je to kousek od města, ale stále je to takový divoký západ Pardubic,“ dodává Martin Trávníček.
Hořce na Milíři
Svahy kopce Milíř ve Vysoké nad Labem byly od nepaměti využívány jako pastviny, louky nebo ovocné sady. Během období socialismu ale postupně zarostly křovím a náletovými dřevinami, druhová rozmanitost živočichů i rostlin se změnila.
Proto se spolek Pestré Polabí na jaře 2019 pustil do obnovy svahů, hlavně pravidelnou sečí, před pár týdny tu při cestě na rozhlednu vznikla opuková zídka, například jako úkryt pro ještěrky. Na Milíři roste celá řada chráněných druhů rostlin, například hořec brvitý.
Pozor na Kajetána
Dalším cenným biotopem, kterému Pestré Polabí věnuje pozornost, je lokalita dvou rybníků na Bohdanečsku, Horní a Dolní Truhličky. Jde o historické rybníky, které vysychají, nefunguje tu ani rybniční hospodářství. „Posledních 30 let se lokalita neudržuje, což vedlo k degradaci zdejších mokřadních společenstev. Tuto lokalitu členové našeho spolku společně s dobrovolníky vyčistili a dále to tu udržujeme Budoucnost lokality je v jejím otevření a napojení na sousední rybníky Jílovky, Tichý, Skříň a Rozhrnu,“ vysvětluje Pavel Trávníček.
„Pomáhá nám v tom pastva skotu, což je šetrná metoda, jak pečovat o mokřadní louky. Jde o srstnaté krávy highlandky, skotský náhorní skot. V ohradě u Truhliček se vyskytuje i býk Kajetán, opatrnost je tu na místě,“ dodávají bratři Trávníčkovi.
Tůně v Neratově
Dalším projektem Pestrého Polabí, který spolek realizoval společně z obcí Neratov, je soustava nových tůní na mokré části louky na okraji obce Neratov. Na místě vznikly tůně různé velikosti a hloubky, zkrátka ráj pro obojživelníky, hlavně pro přísně chráněnou kuňku obecnou neb skokany. V rámci nové naučné Stezky mezi Pernštejnskými rybníky se spolek podílel i na výsadbě ovocné aleje starých odrůd ovocných dřevin podél cesty z Neratova k rybníkům.
Související
-
Pestré Polabí dává přírodě druhou šanci. Spolek už zachránil Truhličky a Červeňák
Krajina v okolí Labe se v průběhu let velmi změnila. Na některých místech byly mokřady, jinde vyschlé písčiny. Od vzniku opatovického kláštera se ale tato místa odvodňují.
-
S rybí šifrou po hrázích rybníků
Naučná stezka Pernštejnskými rybníky začíná a končí v Neratově. Vede po hrázích nových i starých rybníků a dozvíte se na ní zajímavosti o rybách i rybničním hospodaření.
-
Naučná stezka mezi Pernštejnskými rybníky nabízí relax, poznání i trochu dobrodružství
Tvář krajiny Pardubicka proměnili už před pěti sty lety Pernštejnové, kteří tam zakládali rybníky. Dnes se o nich můžete dozvědět víc na zbrusu nové naučné stezce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
