Dotkněte se prvohor. Jsou blíž, než si myslíte

14. říjen 2018
Lom Zvěřinov u Skutče, kde se těžila žula, je dnes zatopený

V Železných horách se těží a zpracovává národní kámen. Tak někteří geologové říkají žule. Víte, jak stará může být dlažební kostka před vaším domem?

Železné hory jsou z geologického hlediska velmi výjimečné území. Vysoce kvalitní vápenec a samozřejmě také žula, resp. granodiorit, se v Železných horách těžily po stovky let. Vždyť jen okolo Skutče kdysi fungovalo až devadesát lomů. Dnes je jich na území Geoparku činných okolo dvaceti.

Železné hory vznikaly pod rovníkem

Velmi dlouhou tradici má těžba žuly i kamenická výroba v okolí obce Ctětín na Chrudimsku, poblíž Nasavrk. V historii tam vznikla celá řada menších i větších lomů, mimo jiné jámový lom u Ctětínku, místní části Ctětína, o velikosti 300 m x 200 m. Těžba v něm byla obnovena v roce 2007. Těžený kámen přímo na místě kameníci proměňují v dlažební kostky a další produkty ke stavebním účelům nebo pro zahradní architekturu.

Denně se ve Ctětínku vyrobí 20 - 25 tun dlažebních kostek

Hlavní těženou surovinou je granodiorit, hornina příbuzná granitu (žule). Pro přesnost: kameníci ji nazývají skutečská žula, geologové ji popisují jako jemnozrnný až střednězrnný světle šedý amfibol - biotitický granodiorit. „Žula je svědkem procesů, které se odehrály před více jak 300 miliony let, kdy došlo k výstupu magmatu a jeho tuhnutí pod povrchem Země,“ vysvětluje geolog Jan Doucek. „Bylo to v době, kdy Železné hory ještě putovaly, a to od Antarktidy směrem k rovníku.“ 

Areál kamenolomu ve Ctětínku slouží nejenom jako zdroj suroviny, ale geologům nabízí také jedinečný pohled do historie. „V lomu totiž můžeme sledovat celou řadu geologických úkazů, například zvětrávání žuly a její eroze. Proto sem také rádi vodíme geoturisty, ale jinak sem veřejnost přístup nemá“ dodává geolog Daniel Smutek. „Velmi zajímavá je i zdejší kovárna, která byla kdysi součástí každého lomu. Najdete v ní celou řadu nezbytných pomůcek kameníků, dnes také už historických.“

Zpracování kamene do dlažebních kostek probíhá ve Ctětínku přímo v areálu lomu. Tomu samozřejmě předchází navrtávání a postupné odstřelování velkých bloků kamene v jednotlivých „etážích“, tedy patrech lomu, který je hluboký přes 40 metrů. „Kamenné bloky nyní zpracováváme na nové štípací lince,“ uvádí vedoucí lomu Miroslav Brendl. „ Velký štípací lis kámen láme tlakem 180 tun, další štípačky a kameníci pak zpracují kámen do finální podoby dlažební kostky. Za den vyrobíme asi 20 - 25 tun kostek a asi 10 tun žulové mozaiky. Putují po celé České republice, ale i na Slovensko, do Německa nebo Rakouska a samozřejmě zůstávají i v našem regionu,“ upřesňuje vedoucí lomu.   

Nenáročná a poetická. Taková je Žulová stezka ve Skutči

Okolo Skutče se od 19. století těží ve velkém, zlatá éra místním dolům nastala hlavně za první republiky. Zdejší bohatou kamenickou činnost připomíná Žulová stezka. Je dlouhá 4.5 km, má 17 zastavení a vede poměrně nenáročným terénem, zalesněným návrším zvaným Horky. Začíná u skutečské plovárny a na trase potkáte několik velkých informačních tabulí.

Zatopený Andrusivův lom na okruhu Po žulové stezce

Infopanely vypráví příběh vzniku a vývoje kamenictví, ale dozvíte se na nich také zajímavosti o zdejším lese. Uvidíte historické fotografie přímo z lomů a pomocí systému QR kódů si můžete na chytrých telefonech prohlédnout i videa o kamenické výrobě. Zdejší zatopené lomy vytvářejí skutečně romantickou kulisu, pohled na Andrusivův lom, Kaňon nebo Zvěřinov je nezapomenutelný. 

Srdcem geoparku je Seč, žulové srdce tepe v hlubinách

Nejdál proti proudu času se v Národním geoparku Železné hory dostanete do starohor. Do tohoto období vás zavede celá řada lokalit, například skalnatý ostroh se zříceninou středověkého hradu Oheb, který se vypíná nad Sečskou přehradou. Název mu dala Ohebka, dnešní Chrudimka, která v ostré zatáčce kdysi obtékala ostroh. Sečská přehrada je vlastně i pomyslným srdcem geoparku, nachází se zhruba uprostřed a není bez zajímavosti, že i ostrov uprostřed přehradní nádrže má tvar srdce.

Letecký pohled na přehradní nádrž Seč

Oheb dal i název konkrétnímu druhu zdejší horniny, kterou je tzv. ohebská rula, která má šedou, až načervenalou barvu. Poblíž výchozů skal za přehradní hrází, při silnici ze Seče do Proseče, je umístěná informační tabule o ohebské rule a na skále je vyleštěná drobná plocha, která dokumentuje nezvětralý stav této horniny.

Spustit audio

Související